Stíhačky F-35 vyrábí v Evropě jen Italové. V Cameri sestrojí i letouny pro českou armádu

Nahrávám video

Italské město Cameri na severu země je jediným místem v Evropě, kde se vyrábějí americké stíhačky F-35. Ty nedávno koupilo Česko a montážní linku navštívil loni v prosinci i prezident Petr Pavel. Česká televize dostala jako vůbec první televize možnost v závodě natáčet.

Dokážou unikat nepřátelským radarům a mají nejsilnější motory, jaké kdy byly do stíhacích letounů instalovány. K tomu revoluční elektroniku pro rychlou výměnu informací. To vše dělá ze stíhačky páté generace F-35 nejmodernější bojový letoun na světě.

Ze 24 stíhaček, které koupila Česká republika, jich dvanáct vyrobí přímo v Cameri u Milána. V roce 2029 dostane česká armáda první stroje. Čeští piloti na nich budou dva roky cvičit ve Spojených státech.

„Cameri je evropské konstrukční centrum pro výrobu letadel F-35, bylo vybráno americkou vládou poté, co splnilo nezbytná kritéria,“ řekl ředitel závodu Roberto Volpe. Ročně sestaví dohromady osmnáct až dvacet strojů a produkci by mohli ještě zvýšit. Specializují se zejména na technologicky náročnou výrobu křídel.

Zaměstnanci mohou do továrny jen bez telefonů

Spolupráce s americkou stranou začala v roce 2011. Projekt Leonardo spadá přímo pod italské ministerstvo obrany, ve dvou desítkách budov pracují asi dva tisíce zaměstnanců. Ti nesmějí používat mobilní telefony a specialisté denně sledují sociální sítě, zda se na nich neobjeví záběry z továrny či detaily strojů.

Klíčové části letadla se v Cameri vyrábí a montují především z italských komponentů, jen některé části dodává firma Lockheed přímo ze Spojených států. Závod ale nefunguje pouze jako montážní linka. Italští vývojáři mají možnost se na celkové podobě letadel v různých fázích výroby i částečně podílet. „Často dokážeme prezentovat naše návrhy na zlepšení výroby, zlepšení kvality včetně možných úspor,“ nastínil Volpe.

Víceúčelový letoun F-35 má ve své výzbroji už jedenáct zemí a v příštích letech se stane nejrozšířenějším strojem v rámci Severoatlantické aliance. Její členské země jich budou mít dohromady na šest stovek. V Cameri se starají také o celkovou údržbu stíhaček a budou mít na starost i ty, které koupila Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...