Stoltenberg zakončil cestu po Balkáně. Varoval před neklidem v Bosně i ruským vlivem v regionu

Nahrávám video

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Stoltenberg cestu zakončil konferencí v hlavním městě Severní Makedonie se zástupci tří dalších balkánských zemí – Albánie, Černé Hory a Chorvatska. Schůzky se zúčastnil severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama, chorvatský prezident Zoran Milanović a černohorský předseda vlády Milojko Spajić. Stoltenberg v uplynulých dnech navštívil také Bosnu, Kosovo a Srbsko.

„Je důležité zvolit dialog a diplomacii namísto konfliktu a války,“ řekl šéf NATO. „Požadavky na odtržení jsou hrozbou pro mír v Bosně a dialog je nezbytný i pro Bělehrad a Prištinu,“ dodal. Zdůraznil také, že NATO je připraveno vojensky bránit všechny své členy.  

Stoltenberg již při pondělní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou a rozvratnou rétorikou bosenských Srbů i nad vlivem Ruska v zemi. Podle něj tyto faktory ohrožují stabilitu a brání reformám. Generální tajemník také vyslovil „silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti“ Bosny a Hercegoviny. 

O ruském vměšování a snaze infiltrovat mocenské struktury jednal generální tajemník i v Severní Makedonii. Vyzdvihl zároveň, že i přesto Skopje vytrvala například v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny.

„(Rusové) se aktivně snaží infiltrovat své sympatizanty do určitých politických stran a organizací. Nedaří se jim ale prosadit na úrovni, aby mohli kontrolovat naše instituce nebo tajné služby,“ podotkl Dimitar Kovačevski, premiér Severní Makedonie.

Státy uvítají posílení jednotek NATO

Albánský premiér Rama na setkání vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Kosovu v souvislosti se zářijovým incidentem na severu země, při němž skupina srbských ozbrojenců zavraždila místního policistu a opevnila se v pravoslavném klášteře. Stoltenberg zopakoval své vyjádření, že o navýšení přítomnosti Aliance momentálně vede diskusi.

K jednotkám NATO přitom už v létě přibylo tisíc vojáků poté, co při střetech s etnickými Srby utrpělo zranění 30 členů KFOR (Kosovo Force, mezinárodní mírová operace NATO v Kosovu). Po zářijové přestřelce zvažuje, že kontingent v zemi ponechá v posíleném stavu.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ujasnila, že nečeká, že NATO převezme povinnosti místní policie, má ale v zemi chránit mír a bezpečnost. „Uděláme vše potřebné, abychom udrželi bezpečnost a zajistili svobodu pohybu všem v Kosovu. Stabilita regionu záleží na všech zúčastněných a dodržování existujících závazků,“ apeloval na státy Stoltenberg.

Posílení mise přivítal i Bělehrad. Podle prezidenta Vučiče jsou to ale právě Srbové, kdo je v Kosovu terčem systematického násilí a útlaku. „Za poslední rok opustilo Kosovo a Metochiji kvůli enormnímu tlaku, zatýkání, obtěžování a výhrůžkám ze strany kosovského režimu třináct procent Srbů. Pokud to není násilí, nevím, co je,“ upozornil srbský prezident Aleksandar Vučič.

Členy NATO se v posledních letech staly všechny státy jihovýchodní Evropy kromě Srbska, Bosny a Hercegoviny a Kosova. Region se však nadále potýká s bezpečnostní nestabilitou a přetrvávajícími etnickými konflikty, které v 90. letech vedly k několika válkám. Proces začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie uvázl na mrtvém bodě kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí vůči tomuto regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...