Strana myanmarské premiérky Su Ťij žádá její okamžité propuštění

Nahrávám video

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Podle agentury AFP je armáda s největší pravděpodobností přesvědčena, že má Myanmar den po nekrvavém puči pevně pod kontrolou. Ulicemi největšího města Rangúnu však v úterý v poklidném protestu zněly klaksony aut a bouchání domácím náčiním, reportuje agentura Reuters. Sociální sítě pod hashtagem #voiceoutfordemocracy zaplavila videa, na kterých lidé na balkonech a oknech tropí hluk hrnci a pánvemi.

Uzavřeno naopak zůstává mezinárodní letiště v Rangúnu. Myanmarský státní letecký dopravce oznámil, že domácí a mezinárodní repatriační lety budou podle plánu pokračovat od čtvrtka 4. února. Agentura Reuters dříve uvedla, že provoz měl být uzavřen pro všechny lety včetně humanitárních do konce května.

USA i EU hrozí sankcemi

Výkonný výbor Národní ligy pro demokracii, která podle oficiálních výsledků vyhrála listopadové volby, vyzval armádu, aby tyto výsledky uznala a umožnila ustavující zasedání nového parlamentu, jež se mělo konat v pondělí.

Podle agentury Kjódó byly při pondělním převratu zatčeny stovky lidí, včetně všech členů NLD, kteří se v tu dobu nacházeli v metropoli Neipyijtu. Agentura Reuters v úterý po poledni SEČ uvedla, že nově zvolení poslanci, kteří byli od převratu drženi v ubytovacím komplexu pro zákonodárce během zasedání parlamentu, dostali povolení vrátit se domů.

Situací v Myanmaru, do jehož čela se po převratu postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain, se zabývala Rada bezpečnosti OSN. Podle AFP chtěla část členských států na návrh Londýna vyzvat k návratu civilní vlády a převrat odsoudit. Vyjednávání však bude pokračovat, Čína a Rusko si vyžádaly více času na rozmyšlenou, jaký postoj zaujmou. AFP to sdělil nejmenovaný diplomat.

Americký prezident Joe Biden v pondělí Myanmaru pohrozil obnovením sankcí. V úterý ministerstvo zahraničí avizovalo, že dění v zemi považuje za státní převrat, a slíbilo zavedení sankcí a dalších opatření cílených na úzký okruh vojenských generálů. Diplomacie zároveň přislíbila, že jakýkoliv trest neovlivní humanitární pomoc zemi.

K americké výhrůžce se v úterý přidala také Evropská unie: „EU použije veškeré dostupné možnosti, aby zajistila vítězství demokracie. Pokus zvrátit silou vůli barmského (myanmarského) lidu je nepřijatelný,“ vzkázaly ve společném prohlášení státy evropské sedmadvacítky. Uvedly také, že loňské volby považují za milník demokratizačního procesu.

EU již nyní zmrazuje majetek a znemožňuje vstup na své území těm členům myanmarské armády, které viní z porušování lidských práv menšinového muslimského národa Rohingů. Do Myanmaru se také nesmí vyvážet zboží, které by mohlo být použito na potlačování opozice. Tyto sankce lze podle diplomatů dále rozšiřovat. Unie požaduje okamžité propuštění Su Ťij i prezidenta Win Myina z domácího vězení.

Podle armádního velitele ale převzetí moci bylo nevyhnutelné, země si prý potřebovala vybrat cestu. „Dokud nebude po nadcházejících volbách ustavena nová vláda, musíme zemi řídit,“ řekl Min Aun Hlain na úterním jednání vojáky vytvořené vlády. Za priority kabinetu označil v době výjimečného stavu volby a boj proti covidu-19.

Ekonomika utrpí újmu

Vojenský převrat patrně způsobí myanmarské ekonomice újmu, předpokládají firmy i analytici. Ohroženy jsou podle nich miliardy dolarů zahraničních investic. Spojené státy zvažují další sankce na tuto zemi, která je i tak jednou z nejchudších v regionu. Dopad sankcí by ale byl jen omezený, protože většina investic v Myanmaru pochází z Asie, napsal zpravodajský server BBC.

Největším zahraničním investorem v Myanmaru byl v loňském roce Singapur, který stojí za 34 procenty schválených investic, uvádí Světová banka (SB). Hongkong, loni druhý největší investor, do země směřoval 26 procent ze zahraničních peněz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 39 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...