Summit EU: Lídři se dohodli na odkladu brexitu ve dvou variantách

Lídři 27 zemí Evropské unie nevyhověli žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že by Británie příští pátek nemusela opustit Unii bez dohody.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí Evropské unie nesouhlasí s datem 30. června, který navrhla Mayová, a chtějí dřívější termín. Buďto 22. května, pokud Britové schválí předjednanou dohodu o britském odchodu, nebo 12. dubna, pokud tak neučiní.

Theresa Mayová ve čtvrtek v Bruselu  přibližně hodinu a půl vysvětlovala partnerům z ostatních zemí nynější situaci kolem brexitu a důvody, které ji ve středu vedly k žádosti o jeho přeložení na pozdější termín. Následně o své reakci jednali šéfové sedmadvaceti zemí už bez její přítomnosti.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v noci na pátek potvrdil, že s dosaženou shodou sedmadvacítky souhlasí také britská premiérka. S Mayovou se v průběhu večera kvůli tomu několikrát setkal.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí Unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. Mayová také zopakovala, že nadále preferuje odchod své země z Unie na základě její vládou dojednané dohody, a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

„Dnešní dohoda (summitu EU) podtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem,“ prohlásila britská premiérka na noční tiskové konferenci.

Podle dohody Británie opustí EU před volbami do Evropského parlamentu

Britský odchod k 22. květnu by znamenal, že Británie by už nebyla členem Evropské unie v době, kdy by evropský blok pořádal letošní volby do Evropského parlamentu. Ty začínají 23. května.

Termín 12. dubna je podle britské strany mezním datem, kdy se Britové mohou rozhodnout, zda eurovolby pořádat či nikoliv. Mayová po summitu EU k odložení brexitu zopakovala, že podle ní by nebylo správné pořádat v Británii evropské volby tři roky po referendu o odchodu z Unie.

Podle diplomatických informací na co nejkratší termín tlačil především francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdší postup údajně podporovala například také Belgie. Podle českého premiéra Andreje Babiše se lídři EU27 shodli na velkorysejším řešení ohledně odkladu brexitu, než jak se předpokládalo v původně předloženém návrhu.

Podmínkou lídrů pro květnový termín je, že britský parlament schválí dohodu o odchodu, kterou Mayová s Unií vyjednala. O textu dohody, která obsahuje i spornou irskou pojistku, již nehodlají znovu vyjednávat. Britský parlament však dohodu již dvakrát jednoznačně odmítl.

Britská vláda potvrdila, že bude chtít třetí hlasování. Soudí, že dvakrát odmítnutá „rozvodová“ dohoda má příští týden dobrou šanci na schválení. V rozhovoru s televizí Sky News to řekl náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. V tuto chvíli přitom ale není jisté ani to, zda předseda Dolní sněmovny John Bercow hlasování umožní.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal prozradil, že se spekuluje, že pokud Mayová s dohodou neuspěje, bude muset rezignovat. Ministerstva mezitím akcelerují přípravu krizových scénářů na tvrdý brexit bez dohody.

V Londýně to vypadá, že stále více lidí sází na brexit bez dohody, na tvrdý brexit.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT v Londýně

Do Bruselu zamířil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Po jednání s čelnými představiteli EU prohlásil, že je odhodlán zabránit brexitu bez dohody. Strana podle něj nyní zvažuje, jaké návrhy ohledně dalšího postupu předloží příští týden.

Mayová ve středu členy Dolní sněmovny v emotivním projevu obvinila, že mohou za současné průtahy a patovou situaci. Britský tisk v této souvislosti píše, že mnoho poslanců kvůli vyhrocené brexitové atmosféře dostává výhrůžky. Místopředseda britského parlamentu Lindsay Hoyle proto doporučil poslancům, aby se pokud možno nepohybovali venku sami a na cesty do práce nebo domů si raději brali taxi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 5 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 25 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.