Švédsko se stalo členem NATO

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Americké ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo, že ve čtvrtek byly splněny podmínky přistoupení Švédského království, stanované článkem II Protokolu Severoatlantické smlouvy.

Kristersson na slavnostní ceremonii ve Washingtonu ujistil, že jeho země bude sdílet břemeno, odpovědnost a rizika se svými spojenci. „Švédsko učinilo svobodné, demokratické, suverénní a jednotné rozhodnutí přistoupit k NATO,“ konstatoval. Zdůraznil zároveň, že Rusko bude v dohledné době představovat vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.

Švédský premiér už předtím na síti X oznámil, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jej formálně informoval, že všichni členové Aliance už přijali přístupový protokol a přizval jeho zemi k přistoupení k Severoatlantické smlouvě.

Stoltenberg poté vstup Švédska do NATO označil jako „historickou událost“ a zdůraznil, že severská země má nyní konečnou záruku bezpečnosti.

„Důvodem, proč se jedná o tak silné spojení, je skutečnost, že Švédsko ztělesňuje a prosazuje základní hodnoty, které jsou jádrem NATO – demokracii, svobodu a právní stát,“ uvedl na brífinku Blinken. Vstup Švédska do NATO podle něj představuje také „strategický debakl“ Ruska.

Obdobně reflektoval vstup také Bílý dům. Podle Washingtonu členství Švédska v NATO „učiní Spojené státy a naše spojence ještě bezpečnějšími“. Americký prezident Joe Biden v prohlášení konstatoval, že NATO je nyní „silnější než kdy předtím“.

Švédská vlajka přibude jako 32. mezi ostatní u bruselské centrály NATO na oficiální ceremonii v pondělí.

NATO je silnější, shodují se evropští lídři

Závěrečný krok do NATO viděli pozitivně v několika evropských metropolích. Například britský premiér Rishi Sunak na sociální síti X napsal, že „dnešek (čtvrtek, pozn. red.) je historickým dnem“. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Švédskem je NATO silnější a lidé v aliančních zemích ve větším bezpečí.

Podobně se vyjádřilo také české ministerstvo zahraničí. „NATO je silnější o dalšího spolehlivého, vojensky silného a strategicky situovaného spojence Švédsko. Vladimir Putin si přál slabší a rozštěpené NATO a dostává pravý opak. Gratulujeme Švédsku i Alianci!“ uvedl Černínský palác na síti X.

„Suverénnější Evropa, zvláště v obraně, je životně důležitá pro posílení NATO. Proto jsem ráda, že se Švédsko stalo členem NATO,“ okomentovala vstup na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak řekl, že „další stát v Evropě je lépe chráněný před ruským zlem“.

Průtahy Ankary a Budapešti

Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem v důsledku zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu před dvěma roky na jaře. Zatímco v případě Helsinek se Aliance rozšířila začátkem loňského dubna, švédskému vstupu dlouho bránily Turecko a Maďarsko.

Ankara připojení Švédska k NATO schválila letos v lednu. Poslední schválilo jeho vstup do Aliance Maďarsko. Ke kroku kabinet, v němž má většinu strana Fidész premiéra Viktora Orbána, přistoupil minulé pondělí. Rafitikaci vstupu následně podepsal maďarský prezident.

Ruská diplomacie v reakci na tento krok Švédska oznámila, že přijme blíže nespecifikovaná „politická a vojensko-technická protiopatření“.

Nejmodernější ponorky i téměř úplná nadvláda nad Baltem

Pro NATO je přistoupení Švédska a Finska, které s Ruskem sdílí 1340 km dlouhou hranici, nejvýznamnějším přírůstkem za poslední desetiletí, poznamenala agentura Reuters.

Švédská armáda disponuje hlavně moderní technikou – z velké části od místních zbrojovek. Tu využívají také mnozí členové Aliance.

Severská země disponuje podle analytiků nejmodernějšími ponorkami nebo početnou flotilou stíhaček Gripen domácí výroby. „Švédsko je zvláště kvalifikováno pro působení v Baltském moři, což je velmi zvláštní oblast. Je mělké a je v něm velmi špatná viditelnost,“ přiblížila analytička společnosti SIPRI Barbara Kunzová.

Nahrávám video

Na hladině jednoho z fjordů Norského moře – zhruba 250 kilometrů severně od polárního kruhu – manévruje třeba člun Stridsbåt. Průzkum i útok tam nacvičuje švédské námořnictvo. Z rychlosti přes 80 kilometrů v hodině dokáže kapitán člun zastavit na neuvěřitelných 35 metrech.

Na ztížené podmínky v Baltu jsou stavěné i ponorky třídy Gotland s extrémně tichým pohonem. Pobřeží tohoto moře bude NATO díky přístupu Švédska a Finska kontrolovat celé – vyjma ruské exklávy Kaliningrad. Právě ruská agrese na Ukrajině obě země přiměla ke změně strategie. Stockholm tak činí po 200 letech úzkostně střežené neutrality.

„Je to bohužel nutný krok. Je to velký posun pro švédskou národní politiku, ale zcela jistě je ve prospěch bezpečnosti v naší části Evropy,“ myslí si velitel 4. námořní flotily švédské armády Andreas Backström.

Švédská armáda do NATO přispěje skoro 26 tisíci vojáky a vojačkami a dalšími tisícovkami rezervistů a dobrovolníků tamní domobrany. Před pár lety navíc zavedla částečnou brannou povinnost – a to i pro ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...