Švýcarští učitelé jsou k zákazům mobilů ve školách skeptičtí

Stále více švýcarských kantonů zakazuje ve školách chytré telefony kvůli obavám z jejich dopadu na soustředění a sociální interakce. Lidé, kteří každý den stojí před třídou, ale nejsou přesvědčeni, že plošné zákazy jsou správným řešením.

Švýcarské děti nastupují do školy v šesti letech a už v té době má každé páté vlastní mobilní telefon. Na konci základní školy se tento podíl zvyšuje na čtyři z pěti dětí a na nižším stupni střední školy dosahuje 99 procent.

Tyto údaje vycházející ze studií ukazují, že mobilní telefony se ve Švýcarsku staly nedílnou součástí každodenního života dětí a mladých lidí. Otázka, zda by měly být přítomné i ve školách, však zůstává předmětem široké společenské i politické debaty. Většina škol sice má pravidla pro používání telefonů, Švýcarsko ale v této věci nemá žádný celostátní zákon.

V souladu s federálním uspořádáním země je švýcarské školství pestrou mozaikou – a platí to i pro používání mobilních telefonů ve školách. Vzdělávání je organizováno na úrovni kantonů, zatímco samotné provádění pravidel je ponecháno na obcích a jednotlivých školách. Přesto se rýsuje širší trend: chytré telefony jsou ve školních prostorách stále častěji zakazovány.

Několik kantonů zavádí zákazy

Přibývá zpráv o kantonech, které zákazy mobilních telefonů ve školách plánují nebo už uplatňují. V Ticinu byl zákaz na vyšších středních školách uprostřed školního roku rozšířen na celý systém povinné docházky, a to s účinností od 30. března 2026.

Kantony Nidwalden, Aargau a Valais zavedly od školního roku 2025/2026 zákaz používání všech soukromých elektronických zařízení. Mobilní telefony, chytré hodinky, tablety ani notebooky se nesmějí používat během vyučování, přestávek ani školních akcí.

Výjimky platí pouze v případech, kdy se zařízení používají pro výukové účely nebo ze zdravotních důvodů. Ve frankofonní části Švýcarska má podobný zákaz kanton Vaud už od roku 2019.

Průzkumy ukazují silnou veřejnou podporu takovým opatřením. Ve studii z roku 2024 podpořilo zákazy mobilních telefonů ve školách více než osmdesát procent respondentů. Podle výzkumníků tato široká podpora odráží rostoucí povědomí o problémech spojených s digitálními médii. U mladých lidí patří mezi hlavní obavy nadměrné používání, poruchy pozornosti a negativní dopady na sociální vztahy.

Samotné zákazy nestačí

Zastánci zákazů mobilních telefonů ve školách často předpokládají, že učitelé uvítají úlevu, kterou taková opatření slibují. Podle valaiského ministra školství Christopha Darbellaye jednotná kantonální pravidla snižují zátěž učitelů i rodičů.

Samotní učitelé ale zdaleka nejsou jednotní. Švýcarská zastřešující organizace učitelů podle svého stanoviska nepovažuje obecný zákaz chytrých telefonů a dalších soukromých zařízení ve školách za vhodný. Pravidla vytvořená společně se žáky jsou podle ní často účinnější než přísné zákazy.

Přechod ke školám bez mobilů také ukázal, že mladí lidé chytré telefony využívají k běžným každodenním úkonům, například ke kontrole jízdních řádů autobusů nebo k placení. Například v obci Seengen v kantonu Aargau musel školní kiosek přestat přijímat platby přes Twint (švýcarská mobilní platební aplikace, pozn. red.). Croissanty si tam žáci nově koupí jen za hotovost.

Po prvním půlroce bez telefonů však Aargau hodnotí opatření pozitivně. „Učitelé nyní musejí opatření obhajovat méně než dříve a žáci v něm vidí i určité výhody, protože se o přestávkách častěji setkávají osobně,“ uvedl v odpovědi na dotaz Swissinfo Daniel Hotz, výkonný ředitel organizace Education Aargau.

Zároveň ale zdůrazňuje, že samotné zákazy nestačí. „Používání mobilních telefonů má podobný návykový potenciál jako alkohol a tabák, proto by se k tomuto problému mělo přistupovat srovnatelným způsobem.“ Klíčová jsou podle něj preventivní opatření a pravidelné vyhodnocování.

Po určité době je podle něj nutné posoudit, zda má zákaz požadovaný účinek, a podle toho přijmout další kroky.

Symbol změny ve třídě

Učitel na střední škole a odborník na digitální technologie Philippe Wampfler patří mezi kritiky obecného zákazu chytrých telefonů. „Zákaz je rychlé a jednoduché řešení, které se vyhýbá řešení složitějšího problému,“ řekl serveru Swissinfo.

Podle něj problém nespočívá v samotných zařízeních, ale v obchodních modelech platforem postavených na nekonečném proudu obsahu, personalizovaných algoritmech a mechanismech odměn, jako jsou lajky. Podle jeho názoru je neupřímné, když politici takové kampaně podporují, ale zároveň odmítají těmto firmám stanovit jasná pravidla.

Podle Wampflera je chytrý telefon také příznakem hlubší proměny ve třídě. Zpochybňuje tradiční způsoby výuky. „Studenti si mohou kdykoli vyhledat informace, což znamená, že učitel už automaticky není ústředním zdrojem vědění,“ říká.

Školy bez mobilů podle něj mohou fungovat dobře – žáci jsou na pravidla pro používání telefonů zvyklí. O přestávkách si hrají se sportovním vybavením a deskovými hrami, které mají k dispozici. Ráno, než musejí telefony odložit, je však podle něj používají „velmi intenzivně“.

Podobnou změnu v používání telefonů zaznamenal i učitel nižší střední školy v Curychu, kde jsou telefony v městských školách zakázány od února.

Pro mnoho jejích žáků zákaz nepředstavuje zásadní problém. V době oběda si však všímá, že někteří žáci oběd vynechají a odejdou z areálu školy na procházku, aby mohli používat telefony. Podle něj to není důvod k obavám. „Aspoň se dostanou na čerstvý vzduch a trochu se hýbou.“

Článek napsala Janine Gloorová ze swissinfo.ch (SWI_EN). Poprvé byl článek publikován 5. května 2026 v 09:00 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...