Syriza vyhrála řecké volby, Tsipras již domluvil staronovou koalici

Od okamžiku, kdy se v Řecku uzavřely volební místnosti, mohlo se premiérské křeslo opět začít těšit na Alexise Tsiprase. Jeho Syrizu totiž upřednostňovaly již první povolební průzkumy (exit polly), které naznačovaly těsné vítězství. Když ale začalo sčítání hlasů, domnělý náskok jednoho až dvou procent začal narůstat, takže po sečtení poloviny hlasů patřilo Syrize 35,6 procenta z nich, zatímco Nové demokracii jen 28 procent. V přepočtu na poslanecké mandáty ve 300členné sněmovně by to bylo 145 ku 75.

V Syrize zavládlo nadšení a začaly oslavy. Zisk je nečekaně vysoký, byť ho mírně kalí mimořádně nízká volební účast. „Chci z hloubi srdce poděkovat vám všem za toto velkolepé vítězství – vítězství lidu,“ vzkázal na Twitteru Alexis Tsipras. Ve večerním projevu na aténském náměstí potom přislíbil, že bude v Evropě bojovat za Řecko: „V dnešní Evropě jsou Řecko a řečtí lidé synonymem odolnosti a hrdosti. Budeme v tom pokračovat další čtyři roky,“ řekl. Dodal, že musí stát pevně na zemi. „Z potíží se nedostaneme kouzly, stane se tak jen tvrdou prací,“ řekl Tsipras.

„Volební bitva byla dnes završena. Svedli jsme důstojný boj. Vypadá to, že výsledky favorizují Syrizu a pan Tsipras vítězí. Blahopřeji mu a vyzývám ho k vytvoření vlády. Další záležitosti projednáme později,“ řekl v době, kdy byla sečtena asi třetina hlasů, předseda Nové demokracie Vangelis Meimarakis. Alexis Tsipras v té době činil právě to, o čem Meimarakis hovořil. Začal vyjednávat s předsedou nacionalistických Nezávislých Řeků Panosem Kammenosem o obnovení koalice, kterou obě strany vytvořily již po lednových volbách.

Ještě večer Kammenos oznámil, že koalice je prakticky dohodnuta. „Od zítřejšího rána začneme s Alexisem Tsiprasem jakožto premiérem sestavovat vládu,“ řekl lídr Nezávislých Řeků. Ti by měli ke 145 poslancům Syrizy připojit svých deset hlasů, čímž vznikne potřebná většina.

Potvrzení podmínek záchranného programu

Zisk více než třetiny hlasů překvapilo i některé představitele Syrizy. „Je to poprvé, co nějaká strana byla odměněna za přísnou záchrannou dohodu. (…) Až dosud byli voliči jasně proti podmínkám záchranných programů,“ řekl bývalý ministr energetiky z Tsiprasovy vlády Panos Skurletis televizi Alpha.

Mluvčí Syrizy potom v průběhu povolebního večera řekla agentuře Reuters, že strana začne zavádět finanční pomoc dohodnutou s věřiteli. „Budeme mít vládu na čtyři roky se silnou parlamentní většinou, která bude zavádět slíbená opatření. (…) Bude také pokračovat v tvrdých jednáních s věřiteli. Uvědomujeme si, že jsme na počátku boje,“ uvedla mluvčí. Prvním úkolem Tsiprasovy nové vlády bude přesvědčit věřitele Řecka, že země učinila dostatečná opatření, aby mohla dostat další peníze ze záchranného balíku. O platbě se bude jednat v říjnu. Kromě finanční krize se bude muset druhá Tsiprasova vláda vyrovnat také s další dlouhodobě neustávající krizí – uprchlickou.

Volby skutečně nenaznačily, že by si Řekové důrazně přáli odmítnout záchranný program, který mezinárodní věřitelé podmínili úspornými reformami. Ze stran, které míří do parlamentu, se proti nim stavějí pouze krajně pravicový Zlatý úsvit a komunisté. Zlatý úsvit je sice třetí nejsilnější stranou, má však pouze 19 poslanců – o dva více než po lednových volbách a o dva méně než po volbách v roce 2012. Komunistická strana je potom pátým nejsilnějším uskupením s možným ziskem patnácti mandátů za zhruba pětiprocentní podíl hlasů. „Po letech takřka nevídané krize Řekové upřednostnili strany, které slibují, že udrží zemi v eurozóně, i když to znamená bolestivé reformy,“ interpretoval výsledek ekonom německé banky Berenberg Holger Schieding.

Přišlo méně lidí než kdy dříve

Vítězství Syrizy je výrazné, co do počtu poslaneckých mandátů týká, strana takřka obhájila svůj lednový výsledek (tehdy získala 149 poslanců). Zářijové volby ale také ukázaly, že stále méně Řeků je přesvědčeno o tom, že změny poměrů v parlamentu skutečně změní situaci v zemi – a také že jsou neustálým hlasováním unaveni. Právě nízkou účastí, která činila asi 56 procent oproti lednovým 64 procentům a 67 procentům při červencovém referendu o návrzích mezinárodních věřitelů, zdůvodnily agentury, proč poměry hlasů pro jednotlivé strany úplně neodpovídají předvolebním průzkumům, ale ani exit pollům.

Volební účast ostatně v posledních letech v Řecku výrazně padá. V minulém desetiletí se ještě pohybovala kolem 70 procent, kam klesla v průběhu 90. let, neboť v předchozí dekádě dokonce převyšovala 80 procent. Tentokrát ale mnoho Řeků o volby nestálo, protože jim ani nebylo jasné, jaké téma letošní zářijové volby mají.