Tajná operace měla „sundat“ opoziční Tiszu, píší maďarští investigativci

Maďarští novináři rozkryli tajnou operaci, jejímž cílem bylo vyřadit z provozu IT systémy opoziční strany Tisza. IT specialisté, kteří chtěli plán odhalit, se stali terčem policejního vyšetřování, na které podle detektiva tlačila maďarská tajná služba. Ruskem řízení boti mezitím šíří výmysly o údajném atentátu na premiéra Viktora Orbána či o puči, který proti němu prý chystá Ukrajina. To všechno v situaci, kdy Tisza podle posledního průzkumu míří v dubnových volbách k ústavní většině.

Maďarské investigativní centrum Direkt36 uvádí, že získalo informace o tajné operaci, jejímž cílem bylo vyřadit z provozu IT systémy maďarské opoziční strany Tisza.

Dva IT specialisté napojení na stranu, kteří se o operaci dozvěděli, ji chtěli odhalit, ale jejich plán zhatila policejní razie, která u nich byla provedena z iniciativy maďarských zpravodajských služeb, a zřejmě na základě vykonstruovaných obvinění.

Direkt36 píše, že tyto informace získalo z dokumentů souvisejících s vyšetřováním, včetně textových zpráv ze zařízení zabavených oběma IT specialistům. Rovněž několik zdrojů obeznámených s děním v Tisze potvrdilo, že vyšetřovaní muži pro stranu pracovali a že dokumenty, které novináři získali, odpovídají popisovaným událostem.

Novináři dále zveřejnili rozhovor s policistou Bencem Szabóem, který se na vyšetřování podílel, a který v interview mluví mimo jiné o tlaku ze strany maďarské tajné služby. Po zveřejnění případu byl Szabó obviněn ze zneužití pravomoci.

Gundalf, Buddha a Henry

Případ se týká devatenáctiletého muže s přezdívkou Gundalf, který Tisze dříve v oblasti IT pomáhal, a osmatřicetiletého muže s přezdívkou Buddha, zodpovědného za ochranu interních systémů strany, který měl přístup k jejím klíčovým IT systémům.

Gundalfa loni v únoru kontaktovala neznámá osoba prezentující se jako Henry, která se ho snažila získat pro tajnou operaci proti opoziční straně. Henry chtěl po Gundalfovi informace o vnitřních záležitostech Tiszy a usiloval o přístup k IT systémům strany.

Podle Direkt36 není možné zjistit, kdo byl Henry, nebo identifikovat organizaci, která za ním stála. Jeho zprávy ale naznačují, že měl hodně informací o vnitřních záležitostech Tiszy a měl i přístup k určitým interním systémům strany.

O některých událostech věděl Henry předem – Gundalfovi třeba v předstihu řekl o úniku databáze aktivistů ukradené ze serveru, který Tisza měla na platformě Discord.

Gundalf podle Direkt36 předstíral spolupráci s Henrym, ale ve skutečnosti se snažil zjistit co nejvíce o jeho úmyslech. O své komunikaci s Henrym informoval Buddhu, který pak upozornil vedení Tiszy.

Anonymní udání

Oba muži se chystali odhalit Henryho a jeho tým pomocí kamery ukryté v opasku, ale jejich plány překazila loni v červenci policejní razie.

Při domovních prohlídkách, které provedli policisté z oddělení kybernetické kriminality maďarského Národního úřadu pro vyšetřování (NNI), oběma mužům zabavili telefony, stolní počítače, notebooky a další desítky datových nosičů. Od Buddhy odnesli i opasek s kamerou, který objevili mezi jeho oblečením.

Razie provedli policisté specializující se na dětskou pornografii, kteří na obě adresy dorazili na základě anonymního oznámení. Jeho autor tvrdil, že Gundalf a Budha hodlají použít „skrytou kameru“ k natáčení pornografických záběrů dětí a materiály dál šířit. 

Zapojení tajných služeb

Důležitou roli v případu sehrál maďarský Úřad pro ochranu ústavy (AH), tedy civilní kontrarozvědka. Ještě předtím, než se zpráva o údajné dětské pornografii dostala k příslušnému oddělení NNI, již zástupci AH telefonovali policejnímu vedení a zdůrazňovali, že se případ musí bezpodmínečně řešit.

AH také trval na tom, aby se prohlídky u Buddhy zúčastnil expert z Národní bezpečnostní služby (NBSZ), která poskytuje technickou podporu zpravodajským operacím.

Obě zpravodajské služby, AH i NBSZ, spadají pod úřad premiéra, v jehož čele stojí Antal Rogán, jeden z nejbližších důvěrníků Viktora Orbána.

Tlak na vyšetřování a obvinění ze zneužití vojenského vybavení

Vyšetřovatelé z NNI nenašli na zabavených zařízeních nic, co by souviselo s dětskou pornografií. Objevili však záznamy komunikace mezi Henrym a Gundalfem ukazující na snahy o nabourání IT systému Tiszy a jeho potenciální vyřazení z provozu.

NNI ale navzdory tomu nevyšetřuje, kdo je Henry, ani jaká organizace za ním stojí. Místo toho – v souladu s přáním kontrarozvědky AH, která do vyšetřování neustále zasahuje – nařídilo vedení NNI policii, aby se zaměřila na opasek s kamerou. Právě kvůli němu byli Gundalf i Buddha obviněni ze zneužití vojenského vybavení.

AH se přitom trestnými činy souvisejícími s dětskou pornografií obvykle nezabývá, neboť úkolem kontrarozvědky je předcházet trestným činům proti státu. Bojuje proto třeba proti agentům zahraničních zpravodajských služeb v Maďarsku, připomíná Direkt36.

Žádný ze zúčastněných orgánů – NNI, AHI ani NBSZ – nereagoval na dotazy k případu, uvedli investigativci, stejně jako úřad premiéra a ministerstvo vnitra.

Tisza odpověděla, že „se nechce vyjadřovat ke konkrétním otázkám ani obviněním“. Strana dodala, že „nezávislý vyšetřovací orgán“ by měl po volbách „odhalit“, co se stalo, a proti odpovědným osobám zakročit.

Ruská matrjoška v kampani

Tisza v průzkumech před dubnovými volbami stále jasně vede před Orbánovým Fideszem, podle posledního průzkumu by mohla získat i ústavní většinu. Vládní strana staví kampaň na nenávisti vůči Ruskem napadené Ukrajině a v předvolebním boji jí podle médií pomáhá Moskva.

Právě dezinformátoři napojení na ruské úřady zaplavují sociální sítě falešnými zprávami, upozornil mimo jiné ruský exilový web The Insider, který se odvolává na aktivisty monitorující činnost botů.

Konkrétně dezinformační síť Matrjoška podle něj zneužívá současného napětí mezi Budapeští a Kyjevem k šíření nepravdivých tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil Maďary za zaostalé, nebo že ve Francii zatkli ukrajinského uprchlíka za údajný pokus hodit podomácku vyrobený granát na pozemek maďarského velvyslanectví v Paříži.

Všechny tyto vymyšlené „zprávy“ Matrjoška prezentuje jako obsah reálně existujících světových médií či dalších institucí. Tímto způsobem zneužila třeba loga agentury Reuters, stanice Euronews či organizace Human Rights Watch.

Boti šíří výmysly o atentátu na Orbána

Matrjoška také zveřejnila podvržené video, které vydávala za záběry stanice Deutsche Welle a o kterém tvrdila, že zachycuje pokus o atentát na Orbána. Podle maďarských médií na to upozornil ruský opoziční investigativní web Agentstvo.

Dezinformátoři ve svém příspěvku tvrdí, že „skupina ukrajinských uprchlíků utrpěla v Maďarsku smrtelná zranění při pokusu o odpálení podomácku vyrobeného výbušného zařízení poblíž kanceláře premiéra Viktora Orbána“.

Díky uměle nafouknutému počtu kliků vygenerovaného prostřednictvím botů získal příspěvek s videem přibližně sto tisíc zhlédnutí, uvádí Agentstvo. Matrjoška v návaznosti na video zveřejnila další vylhané posty vzbuzující dojem, že Ukrajinci a jejich úřady se snaží vyprovokovat Maďary ke svržení Orbána nebo že Kyjev plánuje v Maďarsku puč.

WP: Falešný atentát navrhovala Budapešti i ruská rozvědka

Není to poprvé, co se v souvislosti s předvolební kampaní v Maďarsku objevuje téma atentátu na premiéra Orbána, jehož strana Fidesz v průzkumech stále zaostává za opoziční Tiszou Pétera Magyara.

Americký list The Washington Post (WP) nedávno napsal, že ruská civilní rozvědka SVR navrhla uspořádat na Orbána fingovaný pokus o atentát, který by zvýšil jeho podporu. WP se odvolává na nejmenovanou evropskou tajnou službu, která se dostala k interní zprávě SVR.

Kvůli klesající podpoře Orbána, jehož úzké vazby na Moskvu dlouhodobě poskytují Kremlu strategickou oporu, začala SVR bít na poplach a dala najevo, že by mohl být nutný drastický zásah v podobě fingovaného atentátu, který by změnil dosavadní průběh hry, píše WP.

Na Orbána, jehož popularita klesla kvůli zhoršující se ekonomické situaci, nedošlo k žádným fyzickým útokům. Ale i úvahy o zinscenování pokusu o atentát zdůrazňují, jak vysoké jsou sázky Moskvy v maďarských volbách, míní list. Připomněl také důsledky útoku z července 2024, při kterém byl Donald Trump postřelen.

Podle WP není jasné, jak vysoko v Moskvě si návrh SVR přečetli. Ruská zpravodajská služba i Orbánův mluvčí se odmítli vyjádřit a Kreml zprávu WP označil za dezinformaci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...