„Takové příjmy v Moskvě prostě nejsou.“ Rusové se potýkají s drahými nájmy

Nahrávám video

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Za jednopokojový byt s kuchyní v širším centru Moskvy platí Anastasija Jarcevová měsíčně v přepočtu zhruba třináct tisíc korun. Majitel bytu teď chce nájemné zvýšit skoro o polovinu, což si Anastasija nemůže dovolit.

„To je pro mě moc, je to skoro 50 procent mé měsíční výplaty. Proto budu hledat levnější variantu bydlení,“ říká. Sedmatřicetiletá manažerka se proto chce domluvit na společném bydlení s kamarádkou. Zřejmě se však budou muset přestěhovat na okraj ruské metropole. „Teď mi cesta do práce trvá v průměru 20 minut, nově pojedu zhruba hodinu,“ popisuje Moskvanka budoucí situaci, pokud si nové bydlení najde.

Nájemné pak skokově vzrostlo i v jiném dvoupokojovém bytě zhruba kilometr od Kremlu. Z původních v přepočtu 50 tisíc korun měsíčně na 62 tisíc. „Bohužel díky hypotékám, které prostě jsou a pohybují se kolem dvaceti procent úrokové sazby, se ceny zdražují mnohem víc,“ přiblížila podnikatelka s nemovitostmi v Moskvě Jaroslava Navrátilová.

Příjmy neodpovídají výši nájmů

„Průměrný Rus, obyvatel Moskvy, si nemůže dovolit vzít hypotéku, protože by musel mít výplatu aspoň 250 tisíc rublů (62 tisíc korun, pozn. red.) měsíčně. A takové příjmy v Moskvě prostě nejsou,“ poznamenala majitelka realitní kanceláře A2 v Moskvě Anastasija Archipovová.

Její moskevská kancelář se zaměřuje za ruskou střední třídu, Navrátilová zase prodává luxusně vybavené byty bohaté ruské klientele. Ani jedna z nich neočekává v dohledné době snížení nájemného. „To se zatím nestane. Nájemné je totiž pro mnoho lidí jedinou možností, jak si pořídit vůbec nějaké bydlení,“ říká Archipovová.

„Ceny mohou vyrůst nějakým faktorem i klidně na sto procent – a to jak ceny nemovitostí, tak ceny nájmů,“ dodává Navrátilová. Naposledy se snížily ceny nemovitostí a následně i nájemného v Rusku po vyhlášení částečné mobilizace v září roku 2022, tehdy ze země utekly statisíce Rusů, kteří se tehdy snažili prodat rychle – a tedy levněji svoje byty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...