Taliban přivítal rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa stáhnout zhruba polovinu amerických vojáků přítomných v Afghánistánu. Podle povstalecké skupiny povede k rychlejšímu konci bojů, píše agentura AFP. Rozhodnutí stáhnout do 20. ledna příštího roku 2000 z 4500 amerických vojáků vzbuzuje obavy některých spojenců USA. Podle generálního tajemníka NATO hrozí, že se z Afghánistánu stane útočiště teroristických organizací, jako je Islámský stát.
„Čím dříve odejdou zahraniční vojska, tím dříve skončí válka,“ prohlásil mluvčí Talibanu. Ten v únoru uzavřel se Spojenými státy dohodu, podle které se Američané z Afghánistánu stáhnou do konce května 2021. Taliban se za to zavázal, že nebude útočit na zahraniční vojáky v zemi a že zabrání teroristickým skupinám, jako je Islámský stát či al-Káida, působit v zemi. Někteří experti mají pochybnosti, že dohodu zcela dodržuje.
Podle afghánské rady bezpečnosti stažení amerických vojáků neznemožní aktivity afghánské armády. „Afghánské bezpečností síly již dnes provádí 96 procent operací samy a jsou připraveny i nadále bránit zemi před jejími nepřáteli,“ uvedl její mluvčí.
Podle bezpečnostního analytika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause „země nebyla stabilizována a nemá šanci na přežití bez zahraniční podpory, nejenom politické a ekonomické, ale zejména bezpečnostní“. Za zásadní teď považuje podobu předání vlády místním strukturám. A to bude muset řešit Trumpův nástupce. „Rozhodně bychom to mohli označit za neférové jednání,“ odsoudil načasování stažení těsně před konec funkčního období současného amerického prezidenta.
Obavy spojenců
Oznámení Pentagonu o stažení části vojsk vzbudilo obavy u některých amerických spojenců. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že se zpráva může negativně promítnout do jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem, jež začala v září v Kataru. Rozhovory o budoucnosti zatím nepřinesly žádný konkrétní výsledek.
K částečnému stažení vojsk se ve středu vyjádřil i český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO): „Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme. A nadále platí i to, že boj proti terorismu zůstává společnou prioritou.“
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se obává, že „Islámský stát by mohl v Afghánistánu znovu vybudovat chalífát teroru, o který přišel v Sýrii a Iráku“. Domnívá se, že „cena za příliš rychlé či nekoordinované stažení může být velmi vysoká“. Pod vlajkou NATO slouží v Afghánistánu přes 10 tisíc vojáků, zhruba polovinu z nich tvoří evropští partneři Aliance.
Podle analytika Krause může stahování znamenat rozkol mezi spojenci v NATO. „Od samého počátku byla záležitost v Afghánistánu hlavně americkým dobrodružstvím,“ upozornil v Horizontu ČT s tím, že kdyby „sanovat“ situaci po invazi měli neameričtí vojáci Aliance, bylo by to politicky těžko průchodné.
Celkové hodnocení války zatím sdělit nechtěl, protože bude záležet právě na jejím ukončení. Za dílčí úspěchy považuje vyhnání Talibanu z Kábulu a faktické rozbití organizační struktury al-Káidy. Z globální teroristické organizace se díky invazi stala spíš „jakási franšíza nebo populární značka“, řekl Kraus s tím, že ani jeden z těchto kroků nebyl dokončen.
