Technologičtí giganti přesvědčili EU, aby zatajila emise z datových center

Emise technologických gigantů exponenciálně vzrostly s rozvojem umělé inteligence (AI). Výzkum Investigate Europe odhalil, že Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně tlačily na Evropskou unii, aby zatajila dopad jejich datových center na životní prostředí.

Doložka o utajení, kterou Evropská komise po tlaku ze strany průmyslu v roce 2024 téměř beze změn převzala do svého návrhu, ztěžuje analýzu znečištění produkovaného jednotlivými datovými centry, protože umožňuje přístup pouze k souhrnům jejich energetické stopy na úrovni jednotlivých států.

Podle právních expertů by tato doložka o důvěrnosti mohla být v rozporu s pravidly EU o transparentnosti i s Aarhuskou úmluvou, tedy mezinárodní smlouvou o přístupu k informacím o životním prostředí.

Rozmach chatbotů s umělou inteligencí podpořil výstavbu energeticky náročných skladů čipů. Studie z roku 2025 ukázala, že nepřímé uhlíkové emise čtyř velkých technologických firem působících v oblasti umělé inteligence mezi lety 2020 a 2023 v průměru vzrostly o 150 procent kvůli rostoucí poptávce po datových centrech.

V pomyslném závodě o umělou inteligenci vedou Spojené státy a Čína, ale rychlým tempem buduje datová centra také Evropa, kde se v příštích pěti letech očekávají investice ve výši 176 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun). Výstavba vyvolala široké obavy kvůli znečištění a vysoké spotřebě energie, ale také kvůli dopadům na místní komunity a přírodní stanoviště.

Jedním z pokusů o regulaci tohoto odvětví byla revize směrnice EU o energetické účinnosti z roku 2023, která provozovatelům ukládá povinnost vykazovat údaje o klíčových ukazatelích výkonnosti, jako jsou spotřeba energie a vody.

Krátce nato Evropská komise vypracovala podrobnější pokyny k novým povinnostem a na začátku roku 2024 Microsoft a DigitalEurope, lobbistická skupina, mezi jejíž členy patří Amazon, Google a Meta, navrhly nový totožný článek, který s odvoláním na obchodní zájem označuje veškeré individuální informace o datových centrech za důvěrné. Návrh technologických firem byl následně zahrnut do konečného znění, které Evropská komise zveřejnila v březnu 2024.

Konečné znění článku pět nařízení stanoví, že „Komise a dotčené členské státy zachovávají důvěrnost všech informací a klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se jednotlivých datových center“. „Tyto informace budou považovány za důvěrné, protože se týkají obchodních zájmů provozovatelů a vlastníků datových center,“ dodává text.

„To, že Evropská komise jednoduše zkopírovala a vložila pozměňovací návrh Microsoftu, je šokující,“ uvedl Bram Vranken, výzkumník bruselské nevládní organizace Corporate Europe Observatory. „Koho Komise skutečně zastupuje: velké technologické firmy, nebo veřejný zájem?“ ptá se.

Rozvoj generativní umělé inteligence výrazně zvýšil potřebu výstavby datových center a napříč Spojenými státy kvůli tomu vznikají desítky projektů ve venkovských i městských oblastech.

Technologické firmy budují datová centra s vlastními soukromými elektrárnami, což je krok, který povede k vyšším emisím uhlíku i k dalším formám znečištění.

V Texasu byl schválen projekt GW Ranch, jehož dokončení je plánováno na příští rok a který má zabírat více než 30 milionů metrů čtverečních. Podobně jako další datová centra navržená na podporu ambic Silicon Valley v oblasti umělé inteligence má podle odhadů spotřebovat více energie než celé Chicago.

Mariana Ribeiro Soaresová, RTP, 17/04/2026 12:47 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...