Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
Čtrnáctibodová předběžná dohoda, která by měla vést k ukončení války zahájené 28. února, má zejména zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy pro vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu ze zemí Perského zálivu, ukončit americkou blokádu íránských přístavů nebo zrušit americké sankce na íránskou ropu.
Jakmile bude dosaženo konečné dohody o íránském jaderném programu, USA rovněž usnadní uvolnění fondu za 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun) na obnovu Íránu. Po podpisu dohody mají po 60 dnů pokračovat jednání o konečné mírové dohodě.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho americký protějšek Donald Trump dohodu podle amerického úředníka citovaného agenturou AFP podepsali digitálně ve středu pozdě večer, když byl Trump na slavnostní večeři na zámku ve Versailles, kam jej po skončení summitu skupiny zemí G7 pozval francouzský prezident Emmanuel Macron.
Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí uvedl, že měl na dohodu s USA jiný pohled než íránský prezident Pezeškján. Stojí to ve vzkazu, který ve čtvrtek večer zveřejnila íránská média. Chameneí, kterého nikdo na veřejnosti neviděl od jeho jmenování v březnu, po zárukách od ostatních íránských činitelů vydal povolení memorandum uzavřít.
Spojené státy varoval před přehnanými požadavky v dalších jednáních, uvedla agentura Reuters. O dohodu stál podle Chameneího hlavně americký prezident Donald Trump, protože byl v beznadějné situaci.
Šedesátidenní lhůta na vyjednávání konečné mírové dohody
„Šedesátidenní lhůta začíná ve čtvrtek a jednání o mechanismu pro plnění této dohody bude zahájeno okamžitě. USA jsou odhodlány odstranit všechny překážky, které Íránu brání v přístupu k jeho zmrazeným finančním prostředkům. Druhá strana by během této doby neměla zvyšovat vojenskou přítomnost v regionu ani uvádět do praxe nové sankce. Otázka Hormuzského průlivu je v kompetenci Íránu a Ománu,“ řekl ve čtvrtek po půlnoci SELČ podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí.
„Islámábádské Memorandum o porozumění po podpisu vstupuje v platnost s okamžitou účinností. Jako první krok Írán neprodleně znovu otevře Hormuzský průliv a Spojené státy okamžitě zruší námořní blokádu,“ uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf.
Írán ale upozorňuje, že během této lhůty se bude snažit implementovat některé prvky kontroly nad Hormuzským průlivem, které dříve neuplatňoval. Nevylučuje, že po uplynutí šedesáti dní nebude vybírat poplatek za průjezd svými vodami, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Podle Papadopulose Hormuzský průliv již zaznamenává zvýšený provoz. „Zaznamenává to, že některé země Perského zálivu, ale třeba také Írán, vypravují konvoje nebo jednotlivé lodě. Ale zdaleka ještě není ten průjezd takový, jako byl v těch dnech před válkou,“ uvádí.
Zatímco před vypuknutím konfliktu průlivem proplouvalo průměrně 140 plavidel za den, aktuálně se jedná o několik desítek průjezdů denně, dodává blízkovýchodní zpravodaj.
Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek večer potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Íránské úřady budou lodím vydávat povolení a budou jim stanovovat časy a trasy, aby průlivem propluly bezpečně, uvedla agentura Reuters. Írán po dobu šedesáti dní nebude za plavbu vybírat poplatky.
Americký viceprezident JD Vance podle agentur AP a Reuters řekl, že tankery přes noc přepravily Hormuzským průlivem 12,5 milionu barelů ropy a že USA ustoupily od blokády íránských přístavů, do kterých vplula asi desítka plavidel. Poznamenal, že Írán během noci nestřílel po žádné lodi v úžině. K množství přepravené ropy uvedl, že je to nejvíce od konce února, kdy proti Íránu válku USA s Izraelem zahájily.
Vance dále sdělil, že zmíněná 60denní lhůta pro dosažení mírové dohody začala ve čtvrtek. Uvedl, že Spojené státy nechtějí, aby se Írán vzdal svého práva na sebeobranu, očekávají ale, že nebude mít střely, které by ohrožovaly celý svět.
Trumpova vláda předala americkému Kongresu text memoranda, informovala agentura Reuters, která měla možnost do kopie textu nahlédnout. Vance řekl, že vláda je přesvědčená, že může bez souhlasu Kongresu prozatímně zrušit sankce proti Teheránu.
Na zprávy o podepsání memoranda mezi prezidenty USA a Íránu reagovaly i ceny ropy. Brent ve čtvrtek ráno ztrácel přes dvě procenta a byl pod 78 dolary za barel.
Izrael navzdory dohodě útočil v Libanonu
Memorandum se podle Íránu a Pákistánu týká také bojů v Libanonu mezi tamním teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, který okupuje část jižního Libanonu. Někteří izraelští ministři ale uvedli, že Izrael se dohodou necítí vázán.
Přes podpis dohody při izraelských útocích na jihu Libanonu ve čtvrtek zahynul jeden člověk, oznámila podle BBC libanonská média. Státní tisková agentura NNA uvedla, že Izrael útočil na několika místech v provincii Nabatíja na jihu země.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek podle médií prohlásil, že armáda z jihu Libanonu neodejde. Podle Netanjahua si bezpečnost na severu Izraele „vyžaduje udržení (izraelské) bezpečnostní oblasti na jihu Libanonu“. Bezpečnostní zónou Izrael označuje území sousedního státu, které obsadili jeho vojáci. Sever Izraele čelil v minulosti ostřelování ze strany Hizballáhu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí v reakci podle katarské televize al-Džazíra řekl, že pokračující izraelské útoky na Libanon jsou porušením závazků obsažených v americko-íránském memorandu.
Dodal, že Washington by měl Izrael přimět k tomu, aby dodržoval ustanovení o zastavení vojenských operací. Baghaí také uvedl, že konečné mírové dohody může být dosaženo pouze tehdy, bude-li plně dodržováno memorandum o porozumění.
Americký viceprezident Vance uvedl, že cílem americké mírové dohody s Teheránem je umožnit libanonské vládě kontrolovat jižní část její země. K tomu doplnil, že Hizballáh tamní správu nemůže převzít, aby se Izrael necítil ohrožen a nevedl další útoky na jih země i Bejrút.
AP: Vanceova kritika prohloubila roztržku mezi spojenci
Vance také ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.
„Donald J. Trump je v této době jedinou hlavou státu na celém světě, která sympatizuje s izraelským národem,“ řekl Vance během tiskové konference v Bílém domě. „Problémem Izraele není Donald J. Trump. Kdokoli v Izraeli, kdo si myslí, že jeho největším problémem je prezident Spojených států, by se měl probudit a uvědomit si realitu situace, ve které se tato země nachází,“ dodal.
Dokument v neděli za Trumpovy přítomnosti elektronicky podepsali americký viceprezident JD Vance a íránský hlavní vyjednavač a předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
V pátek tak měli učinit znovu osobně ve Švýcarsku u hory Bürgenstock, podle Íránu však slavnostní ceremoniál už není po podpisu obou prezidentů nutný. Premiér Šaríf nicméně podle agentury AP tvrdí, že podpisový ceremoniál se v pátek přesto bude konat a že jej uspořádá Pákistán a Katar jakožto spoluzprostředkovatel jednání.
Švýcarsko potvrdilo, že v pátek bude hostit zahájení rozhovorů o mírové dohodě mezi USA a Íránem, slavnostní podpis memoranda podle al-Džazíry nebude.
Šéf libanonského proíránského Hizballáhu Naím Kásim předběžnou dohodu označil za velké vítězství pro Írán, podle nějž je ujednání neúspěchem USA. „Lidé to uvidí a posoudí sami,“ řekl Ghálíbáf ve středu v televizi poté, co obě strany zveřejnily znění dohody.
AFP: Jde pouze o dočasné řešení konfliktu
Trump tvrdí, že podpisem memoranda se snaží zabránit ekonomické katastrofě, kterou současný stav přináší, a že dosáhl svých válečných cílů. Později na sociálních sítích napsal, že „ropa opět proudí, Írán nebude mít nikdy jaderné zbraně a Spojené státy jsou silnější, bezpečnější a uznávanější než kdy dříve“.
„Akciové trhy burácí, pracovní místa jsou na rekordech, ceny klesají (dostupnost!). Naše země je silná, bezpečná a respektovaná, jako dosud nikdy nebyla. Nemáte zač!“ napsal Trump. Ve svém příspěvku poznamenal, že znemožnění Íránu získat nukleární zbraně znamená pro svět bezpečí. Ovšem i z republikánské strany zní pesimističtější pohledy.
„Íránské jaderné ambice nebyly omezeny a Írán se přesvědčil, že vyhrožování Hormuzským průlivem funguje. Sankce budou zrušeny a bombardování ustalo. Jedná se o nejhorší zahraničněpolitický omyl za poslední dekády,“ řekl americký senátor Bill Cassidy z Trumpovy republikánské strany.
Zbyněk Dubský z VŠE vnímá současný posun jako snahu najít nějakou únikovou strategii z války, která neprobíhala podle představ USA a Izraele. „Ty podmínky, jak jsou nastaveny v memorandu, skutečně ukazují, že Írán může v mnohých ohledech tu únikovou strategii považovat za svůj úspěch,“ řekl pro ČT.
Ujednání podle AFP představuje pouze dočasné řešení, jehož cílem je získat čas na zahájení podrobných jednání o mnohem složitější otázce dlouhodobé kontroly nad íránskými ambicemi v oblasti jaderné energie. Washington už dlouho podezřívá Írán, že tajně vyvíjí program na výrobu jaderné bomby, Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program je mírový.
