Téměř polovina populace žije za méně než sedm dolarů na den, uvádí zpráva OSN

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Klimatickým hrozbám, jako jsou extrémní horka, záplavy, sucha nebo znečištění ovzduší, je vystaveno 887 milionů lidí pod hranicí chudoby, uvádí zpráva UNDP. Ta odkazuje na nová data, která ukazují, že chudoba „není pouze samostatným socioekonomickým problémem, ale je hluboce propojena s tlakem na planetu a globální nestabilitou“. Vystavení klimatickým hrozbám dle zprávy zhoršuje každodenní potíže, kterým lidé žijící v chudobě čelí, a prohlubuje jejich znevýhodnění. V tomto kontextu jsou nejvíce zasaženy regiony Jižní Asie a subsaharské Afriky.

Chudoba se však netýká pouze zmíněných regionů, ale potýkají se s ní například i mnohé evropské země. Nedávné zprávy a studie poukázaly na přetrvávající problém chudoby v celé Evropě, přičemž v souvislosti s Mezinárodním dnem za odstranění chudoby byly zveřejněny údaje a poznatky z řady zemí.

Například polské rádio PR odkazovalo na zprávu Evropské sítě proti chudobě, která podotkla, že ačkoliv chudoba v Polsku poklesla z 6,6 procenta na 5,2 procenta, tak 1,9 milionu lidí žije pod hranicí životního minima a relativní chudoba vzrostla na 13,3 procenta, což postihuje přibližně pět milionů lidí. Slovinská televize RTVSLO uvedla, že v roce 2023 žilo pod hranicí chudoby 13,2 procenta Slovinců. Agentura AFP informovala, že 9,8 procenta obyvatel Itálie žilo v roce 2024 pod hranicí chudoby.

Definice závisí na prosperitě

Chápání chudoby se podle webu Our World in Data liší v závislosti na ekonomické prosperitě země a neexistuje tak jednotná definice. Zatímco ve Spojených státech je osoba považována za chudou, pokud má méně než 27,10 dolaru na den, v Etiopii je hranice stanovena více než desetkrát níže – na 2,59 dolaru na den. To znemožňuje porovnání chudoby mezi jednotlivými zeměmi.

Světová banka z toho důvodu přišla s mezinárodní hranicí chudoby ve výši tří dolarů na den, kterou OSN používá k měření po celém světě. Má se tak dle webu Our World in Data jednat o „extrémně nízkou hranici, která má reprezentovat typické hranice chudoby přijaté v nejchudších zemích světa“. Zároveň má jít o částku, která „je mnohem nižší než náklady na zdravou stravu“.

Chudoba klesá, ale nezmizí

Z grafu je patrné, že extrémní chudoba za poslední dekády výrazně poklesla. Our World in Data tvrdí, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších změn, které svět za tuto dobu zaznamenal. Dnes žije pod třídolarovou hranicí chudoby o zhruba 1,5 miliardy lidí méně než v roce 1990. V průměru se tak jejich počet snížil o přibližně 42,9 milionu ročně.

Na druhou stranu je rozsah chudoby ve světě i dnes značný. Zhruba jeden z deseti lidí na světě žije za méně než tři dolary denně. Svoji roli sehrála i pandemie covidu, která měla dle webu Our World in Data „strašný dopad na nejchudší obyvatele světa“. Podle Světové banky se počet lidí žijících v extrémní chudobě mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o přibližně 50 milionů. Jednalo se tak o první podstatný nárůst za celou generaci. Snižování chudoby se sice od roku 2020 obnovilo, ale pomalejším tempem než dříve.

Web Our World in Data připisuje pokles chudoby za poslední generace silnému ekonomickému růstu zemí, kde většina lidí s nejnižšími příjmy žila, zejména v Asii. Dnes žije tato většina v subsaharské Africe, oblasti, která zažila vysoký populační růst, ale slabý ekonomický růst a zároveň je zasažena dopady klimatické krize.

Jak dál?

Za poslední dvě století dosáhl svět v boji proti chudobě značného pokroku. Ekonomický růst umožnil podle Our World in Data velké části světa opustit extrémní chudobu, nicméně podle standardů dnešních bohatých zemí zůstává svět velmi chudý. Přibližně čtvrtina (24 procent) světové populace žije z méně než pěti dolarů denně, přibližně polovina (52 procent) žije z méně než deseti dolarů denně a 81 procent lidí žije z méně než třiceti dolarů denně – což je hranice chudoby v mnoha nejbohatších zemích světa.

Podle serveru Our World in Data je historie extrémní chudoby zároveň jedním z největších úspěchů i přetrvávajících problémů lidstva. Zatímco většina světové populace se díky hospodářskému růstu a technologickému pokroku dokázala vymanit z nejhorší bídy, některé z nejchudších států zůstávají pozadu. Už před pandemií covidu se odhadovalo, že i v roce 2030 bude v extrémní chudobě žít několik set milionů lidí, přičemž hospodářský útlum po pandemii tyto odhady dále zhoršil.

Our World in Data upozorňuje, že budoucnost boje s chudobou bude záviset na tom, zda se podaří nastartovat udržitelný ekonomický růst v regionech, které z dosavadního globálního rozvoje těžily nejméně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...