Trestů smrti přibývá, upozornila Amnesty. Dominuje Čína, Blízký východ a severní Afrika

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Loni byl ve světě vykonán nejvyšší počet soudních poprav od roku 2017. Tresty smrti uplatňovalo zhruba dvacet zemí, zatímco šest států loni absolutní trest zcela nebo částečně zrušilo, a sice Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika. Rovníková Guinea a Zambie zrušily trest smrti za běžné trestné činy. Afghánistán, Kuvajt, Barma, Palestina a Singapur naopak loni popravy obnovily.

Mimo Čínu bylo loni podle údajů AI vykonáno 883 rozsudků smrti, což znamená nárůst o 53 procent oproti roku 2021. Mohly za to zejména země Blízkého východu a severní Afriky, kde počet poprav vzrostl z 520 v roce 2021 na 825 v roce 2022.

„Země v regionu Blízkého východu a severní Afriky porušovaly mezinárodní právo, když v roce 2022 prudce zvýšily počty poprav, což ukazuje bezohledné pohrdání lidským životem. Počet lidí, kteří byli zbaveni života, v regionu dramaticky vzrostl; Saúdská Arábie popravila ohromujících 81 lidí během jediného dne. Naposledy Írán v zoufalé snaze ukončit lidové povstání popravil lidi jenom za to, že uplatňovali své právo na protest,“ řekla generální tajemnice AI Agnes Callamardová.

Znepokojivé podle organizace je to, že devadesát procent známých poprav mimo Čínu bylo provedeno v pouhých třech zemích regionu. Počet poprav v Íránu vzrostl z 314 v roce 2021 na 576 loni, v Saúdské Arábii se meziročně ztrojnásobil ze 65 na 196. Dalších 24 lidí popravil Egypt. V USA vzrostl počet popravených z jedenácti v roce 2021 na osmnáct v roce 2022.

Skutečné počty poprav některé státy tají

Uplatňování trestu smrti je v některých zemích drženo v utajení. To platí například o Číně, Severní Koreji a Vietnamu. Je známo, že tyto země trest smrti často využívají, a skutečné počty poprav ve světě tak jsou mnohem vyšší než uváděná čísla.

Počet zaznamenaných popravených v souvislosti s drogovými delikty se meziročně více než zdvojnásobil. Tyto popravy byly evidovány v Číně, Saúdské Arábii (57), Íránu (255) a Singapuru (11) a činí 37 procent všech zaznamenaných poprav. Tresty smrti kvůli drogám pravděpodobně provádí také Vietnam, ale tyto údaje jsou státním tajemstvím.

Zatímco počet uskutečněných poprav loni vzrostl, počet vynesených rozsudků smrti mírně klesl z 2052 v roce 2021 na 2016 v minulém roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...