Trump dál tlačí na Harvard. Univerzita už nesmí přijímat zahraniční studenty

Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. V dopise zaslaném univerzitě a zveřejněném na síti X to oznámila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle vyjádření univerzity je toto rozhodnutí nezákonné.

„Píši vám, abych vás informovala, že Harvardově univerzitě je s okamžitou platností zrušena certifikace pro program studentů a výměny návštěvníků,“ sdělila Noemová v dopise. Stávající studenti budou podle ministryně muset přestoupit na jiné univerzity, nebo jim bude hrozit, že přijdou o možnost v zemi legálně pobývat.

„Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ dodala ministryně.

Podle deníku The New York Times (NYT), který o dopisu informoval ještě před jeho zveřejněním, tak administrativa dále zvyšuje nátlak na univerzitu, po níž žádá, aby se přizpůsobila Trumpově agendě. Univerzita minulý měsíc zažalovala administrativu kvůli snaze vlády prosadit změny v učebních plánech a procesech přijímaní studentů a nabírání zaměstnanců.

Noemová později v rozhovoru na stanici Fox News uvedla, že vláda zvažuje obdobná opatření i vůči dalším univerzitám. "Mělo by to být varováním pro všechny univerzity," cituje ministryni agentura Reuters.

Postup vlády je nezákonný, říká univerzita

Univerzita již v reakci uvedla, že postup vlády považuje za nezákonný a že je i nadále odhodlána uchovat si možnost hostit studenty a vědce z více než 140 zemí světa, píše agentura Reuters. „Tato odvetná akce hrozí vážně poškodit harvardskou komunitu i naši zemi a podkopává akademické a výzkumné poslání Harvardu,“ uvedl Jason Newton z mediálního oddělení univerzity.

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Školné přitom činí 59 320 dolarů na školní rok. Čtvrteční rozhodnutí administrativy tak bude mít podle NYT významný dopad na hospodaření univerzity.

Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř 100 zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...