Clo na dovoz z EU do USA bude patnáct procent, oznámil Trump

Nahrávám video

Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil v neděli večer americký prezident Donald Trump po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.

Dohoda dle Trumpa obsahuje také souhlas Unie s nákupem energií za 750 miliard dolarů (15,7 bilionu korun) a s vyššími investicemi, konkrétně o 600 miliard dolarů (12,5 bilionu korun), do amerického vojenského vybavení, píše server Politico.

Von der Leyenová následně upřesnila, že tyto nákupy energie jsou rozděleny do tří let, což znamená 250 miliard (6,1 bilionu korun) ročně během Trumpova funkčního období.

Nahrávám video

Sazba patnáct procent by se týkala i automobilů, dohoda se nicméně nevztahuje na léčiva. Stejně tak i pokud jde o ocel a hliník, cla zůstávají, dodal Trump. Bližší podrobnosti nebyly zatím vyjasněny, znamenalo by to nicméně, že u těchto kovů by nejspíš zůstalo clo ve výši padesát procent.

Dohoda přináší stabilitu, říká šéfka EK

Šéfka EK později upřesnila, že patnáctiprocentní clo platí na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Dohoda podle ní vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku a je třeba si uvědomit, že původně měla začít od 1. srpna platit třicetiprocentní cla. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.

Nahrávám video

„Obchodujeme v objemu 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun) ročně. Společně jsme trh s 800 miliony lidí a tvoříme téměř 44 procent světového HDP,“ dodala von der Leyenová s tím, že jen několik týdnů po summitu NATO v Haagu jde podle ní o další stavební kámen, který znovu potvrzuje transatlantické partnerství.

Jak šéfka EK upřesnila, během nedělního jednání zároveň unijní a američtí vyjednávači dosáhli dohody i ohledně nulové sazby cel na řadu strategických produktů. „Jde o letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. A budeme i nadále pracovat na tom, abychom do tohoto seznamu přidali další položky,“ doplnila.

Předsedkyně Komise potvrdila, že Evropská unie rovněž posílí spolupráci s USA v oblasti energetiky. „Nákupy amerických energetických produktů diverzifikují naše zdroje a přispějí k energetické bezpečnosti Evropy. Ruský plyn a ropu nahradíme významnými nákupy amerického LNG, ropy a jaderných paliv,“ prohlásila von der Leyenová.

Šéfka EK odpovídala i na dotaz novinářů, zda si myslí, že jde o dobrou dohodu, když za předchozí administrativy prezidenta Joe Bidena bylo clo na automobily 2,5 procenta a nyní je patnáct procent. „Ano, ale neměli bychom zapomínat z jaké hodnoty jsme se sem dostali. Dnes musí platit 27,5 procenta. Takže z této úrovně jsme se dostali na patnáct procent,“ uvedla. Trumpova administrativa zavedla totiž už v dubnu na automobily mnohem vyšší cla než předchozí Bidenova. „Patnáct procent je to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout. Důležité pro nás bylo, že se to týká nejen automobilů, ale také veškerého zboží a polovodičů,“ dodala.

Na závěr svého prohlášení poděkovala prezidentu Trumpovi za „jeho osobní nasazení a vůdčí schopnosti, které vedly k dosažení tohoto průlomu“.

Dohodu uvítal německý kancléř Friedrich Merz. Je přesvědčený, že se podařilo díky ní odvrátit obchodní konflikt, který by tvrdě dopadl na exportně orientovanou německou ekonomiku, zejména na automobilový průmysl.

Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) míní, že dohoda znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost.

Obchodní vztahy s EU byly nespravedlivé, řekl Trump

Trump ještě před jednáním prohlásil, že obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy jsou jednostranné a nespravedlivé pro USA. Zároveň ale zopakoval, že šance na uzavření obchodní dohody mezi USA a EU je padesát na padesát.

I šéfka unijní exekutivy, kterou na jednání doprovázel eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, odhadla takto před schůzkou šance na uzavření dohody. Amerického prezidenta popsala jako tvrdého vyjednavače. „Ale spravedlivého,“ skočil jí Trump v tu chvíli do řeči.

Americký prezident následně uvedl, že pokud bude dohoda uzavřena, bude to znamenat na několik let konec dohadů mezi oběma stranami. Na dotaz, zda by mohla být cla nižší než patnáct procent, ale odpověděl, že ne.

Nahrávám video

Předsedkyně Evropské komise, která seděla po boku Trumpa v budově golfového klubu, který mu patří, prohlásila, že se velmi těší na diskuse, které povedou. „Naši lidé odvedli tvrdou práci, ale teď je to na nás,“ zdůraznila.

Takzvaná principiální dohoda, tedy o základních bodech, byla podle všeho už „na spadnutí“ na začátku července. Jednal o ní Šefčovič s ministrem obchodu USA Howardem Lutnickem, kteří se měli účastnit i nedělní schůzky. V sobotu 12. července však Trump v překvapivém dopise Bruselu oznámil, že Spojené státy od 1. srpna zavedou třicetiprocentní cla na zboží z EU, a veškerá jednání se rozběhla nanovo.

Lutnick ještě před aktuálním jednáním prohlásil, že EU musí otevřít své trhy pro americký export, aby Trumpa přesvědčila, že má snížit hrozící clo ve výši třiceti procent.

Unijní představitelé a diplomaté ve čtvrtek uvedli, že rámcová dohoda o obchodu by mohla být uzavřena tento víkend. Pravděpodobně bude zahrnovat základní clo patnáct procent na veškeré evropské zboží dovážené do USA a padesát procent na evropskou ocel a hliník. Trump přitom dosud hrozil tím, že bez dohody na zboží z EU uvalí Washington od srpna už zmíněné třicetiprocentní clo.

EU souběžně připravila také protiopatření, kdyby dohoda ohledně cel nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států Unie tento týden podpořili poplatky na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Protiopatření ze strany EU by podle informací agentury ČTK měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později. Unijní zástupci však zdůrazňují, že prioritou jsou jednání s Washingtonem a dosažení dohody.

Spojeným státům se dosud podařilo dosáhnout dohod s Británií, Japonskem, Indonésií a Vietnamem, ačkoli Trumpova administrativa nedodržela slib „90 dohod za 90 dní“. Dohoda s Unií je velmi významná vzhledem k tomu, že USA a EU jsou vzájemně zdaleka největšími obchodními partnery a podílejí se ze třetiny na světovém obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...