Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

„Oba vůdci souhlasili, že s cílem dosáhnout míru mezi svými zeměmi začnou oficiálně dodržovat desetidenní příměří,“ uvedl Trump o výsledku telefonátů s Netanjahuem a Aúnem. Dodal, že příměří začne platit v 17:00 východního standardního času, což je 23:00 SELČ. Později dodal, že oba blízkovýchodní představitele pozve do Bílého domu, aby se zúčastnili „smysluplných rozhovorů“, aniž uvedl datum setkání. Doplnil také, že příměří zahrnuje i teroristické hnutí Hizballáh.

Podle izraelských médií Netanjahu naléhavě svolal bezpečnostní kabinet, aby příměří projednal. Aúnova kancelář předtím po telefonátu s Trumpem uvedla, že šéf Bílého domu vyjádřil podporu Libanonu a vůli dosáhnout příměří co nejdříve. Podle zdrojů agentur Aún odmítl mluvit po telefonu s Netanjahuem.

Ohlášení příměří přivítal libanonský premiér Naváf Salám, podle kterého se tím naplňuje základní libanonský požadavek. Hizballáh, který s izraelskými silami bojuje, v reakci na oznámený klid zbraní uvedl, že Libanonci mají právo na odpor, pokud izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, píše Reuters.

Netanjahu: Izraelské jednotky zůstanou v Libanonu

„Zůstaneme v Libanonu v rozšířené bezpečnostní zóně,“ řekl Netanjahu v projevu, ve kterém ohlásil, že Izrael s desetidenním příměřím souhlasí. Podle něj židovský stát nepřistoupil na požadavek Hizballáhu, aby se izraelští vojáci stáhli úplně z libanonského území. To Jeruzalém neučinil ani při příměří, které platilo od listopadu 2024 do letošního března.

Odchod izraelských vojáků z Libanonu nezmiňuje ani dokument, který k příměří vydalo americké ministerstvo zahraničí. Podle dokumentu se Jeruzalém a Bejrút dohodly na desetidenním zastavení bojů, které bude možné prodloužit. Příměří Izraeli nezakazuje podnikat „všechny nezbytné kroky v sebeobraně proti plánovaným, hrozícím či probíhajícím útokům“. Izrael se však zavazuje neútočit na „civilní, vojenské a jiné státní cíle na libanonském území“ nad rámec sebeobrany. Libanon se zavazuje, že podnikne užitečné kroky, aby znemožnil útoky Hizballáhu a dalších ozbrojených skupin na Izrael.

Krátce před začátkem příměří utrpěl podle záchranných složek v důsledku střel vypálených z Libanonu vážná zranění jeden muž, informovala agentura AFP. Izraelské ozbrojené síly následně uvedly, že zasáhly odpalovací zařízení, ze kterých měl na severní Izrael vypálit střely Hizballáh.

Příměří přivítali zástupci EU či Íránu

Ohlášené příměří přivítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je třeba najít cestu k trvalému míru. „Je to úleva, protože si tento konflikt vyžádal už příliš mnoho životů,“ napsala na X. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy je nyní klíčové, aby Izrael a Libanon zahájily jednání, která přinesou konkrétní výsledky v zájmu obou národů a s ohledem na možnost trvalého míru.

„V den, kdy bude potřeba podpořit libanonské úřady při obnově bezpečnosti a suverenity na celém libanonském území, věřím, že mnozí budou rádi, že se mohli spolehnout na Francii, a to včetně Izraelců,“ uvedl podle AFP poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že příměří může obyvatelům na obou stranách hranic poskytnout významnou úlevu. Libanon i Izrael nyní podle něj musí pracovat na dohodách o zabezpečení hranice, ochraně civilistů a prozatímních jednotek OSN v Libanonu. „Trvalá bezpečnost v regionu bude možná pouze s účinným odzbrojením Hizballáhu,“ doplnil ministr, podle kterého to musí učinit libanonská vláda.

Írán podle státních médií také přivítal příměří mezi Izraelem a Libanonem. Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zastavení nepřátelských akcí v Libanonu je součástí dohody o příměří mezi Íránem a Spojenými státy zprostředkované Pákistánem, která začala platit v minulém týdnu. To už dříve uvedl také Pákistán, naopak Izrael i Spojené státy toto odmítaly.

Saúdská Arábie v souvislosti s příměřím vyzdvihla pozitivní roli, kterou sehráli představitelé libanonského státu. Přislíbila také svou další podporu Libanonu v jeho snahách chránit suverenitu a bezpečnost a zajistit, aby zbraně vlastnil výhradně stát.

Prezident USA dříve na své sociální síti Truth Social napsal, že spolu ve čtvrtek budou jednat lídři Izraele a Libanonu. Neuvedl sice jejich jména, ale dodal, že se bude jednat o první rozhovor mezi vysoce postavenými představiteli obou zemí po „asi 34 letech“. Izraelská ministryně pro vědu a technologie Gila Gamlielová pak tvrdila, že premiér Netanjahu bude telefonicky hovořit s prezidentem Aúnem.

Agentura AFP ale s odvoláním na nejmenovaného libanonského činitele upozornila, že Bejrút „o plánovaném kontaktu“ s Izraelem neví, a agentura Reuters pak s odvoláním na libanonské činitele informovala, že Aún v dohledné době s Netanjahuem hovořit nebude. Aún nicméně telefonicky hovořil s ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem, kterému poděkoval za americkou podporu při snaze o dosažení příměří.

Aún dříve zdůraznil, že přímým jednáním s židovským státem by mělo předcházet právě příměří. Proti přímým jednáním mezi libanonskou vládou a Jeruzalémem se staví i proíránské teroristické libanonské hnutí Hizballáh.

Válka pokračuje od začátku března

Válka mezi Izraelem, Hizballáhem a Libanonem začala po více než ročním příměří 2. března. Izrael tvrdí, že provádí údery na Hizballáh, který útočí na sever Izraele ve snaze podpořit svého spojence Írán. Podle libanonských úřadů údery zabily přes dva tisíce lidí.

Židovský stát také obsadil část jižního Libanonu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelský bezpečnostní zdroj, však izraelská armáda nemá v úmyslu libanonské území opustit.

Spojené státy také zahájily minulý týden čtrnáctidenní příměří s Íránem, které dodržuje i židovský stát. Zastavily se tak americko-izraelské útoky zahájené 28. února i íránská odveta. Podle médií se nyní jedná o prodloužení klidu zbraní.