Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.
V září v rozhovoru pro ČT chválil Waltz českou obrannou politiku v rámci NATO. „Co se týče České republiky, tak ta naprosto jasně navyšuje (výdaje na obranu). Stejně jako Polsko a baltské státy. Stejně jako Spojené království, které přispívá ke své obraně. Ale kde je Španělsko? Kde je Francie? Kde je Německo?“
Waltz jako kongresman na jaře odmítl schválit další pomoc Ukrajině. Nyní bude jedním z klíčových hráčů americké zahraniční politiky. V zářijovém rozhovoru pro ČT upozornil na to, že Rusko zaútočilo za bývalého prezidenta George W. Bushe na Gruzii (2008), za Baracka Obamy obsadilo ukrajinský Krym (2014) a za současného prezidenta Joea Bidena uskutečnilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu (2022).
Zmínil také, že když ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce před invazí navštívila současná viceprezidentka a poražená v nedávných prezidentských volbách Kamala Harrisová, tak ji ukrajinský prezident marně prosil o zavedení sankcí, aby předešel vzniku války.
Trump chce proto podle Waltze na prvním místě války zastavit. „Prezident Trump namísto toho, aby měl věčný konflikt, chce použít diplomacii. Dostat je ke stolu a zastavit války,“ řekl kongresman ke střetu Ruska a Ukrajiny.
Na otázku, proč ani za první Trumpovy éry Putin nezastavil okupaci Krymu a podporu proruských sil na Ukrajině, odpověděl: „Trump byl tím, kdo dodal rakety Javelin. Prezident Trump je tím, kdo zajistil první dodávku zbraní Ukrajincům. To je fakt. Jinak by neměli nic na počátku války.“
Vojenská kariéra
Waltz byl v minulosti příslušníkem amerických speciálních sil známých jako zelené barety a sloužil po celém světě. Absolvoval několik misí v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své akce v boji byl vyznamenán čtyřmi bronzovými hvězdami, včetně dvou za statečnost.
Později pracoval v Pentagonu jako šéf obranné politiky pro ministry Donalda Rumsfelda a Roberta Gatese. Byl také poradcem Bílého domu pro boj proti terorismu. Napsal i knihu Warrior Diplomat: A Green Beret's Battles from Washington to Afghanistan (Diplomat válečník: Bitvy zeleného baretu od Washingtonu po Afghánistán).
Vysloužilý voják je mimo jiné známý svým ostrým přístupem k Číně. Právě vůči Pekingu v minulých letech kvůli porušování práv menšin či nejasností kolem šíření pandemie covidu-19 vystupoval velmi kriticky. Volal například po americkém bojkotu zimní olympiády v Číně před dvěma lety.
Minulý týden s přehledem obhájil křeslo na Floridě. Jeho volba jako Trumpova poradce pro národní bezpečnost by tak podle agentury AP mohla zkomplikovat cestu k očekávané kongresové většině pro republikány, neboť by se musely konat doplňovací volby.
Další možná jména do týmu
Waltz není prvním zákonodárcem, kterého chce Trump do svého týmu. Jako velvyslankyni Spojených států při OSN si v pondělí vybral republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Elise Stefanikovou. Také ona odmítla hlasovat pro pomoc Ukrajině. Slíbila chránit americké univerzity před projevy antisemitismu při propalestinských protestech: „To znamená porazit antisemitismus doma. A dát státu Izrael bez podmínek vše, co potřebuje a kdy to potřebuje.“
Do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) zase Trump zřejmě jmenuje bývalého republikánského kongresmana Lee Zeldina. Obsazení tohoto postu stejně jako mnohých dalších vládních pozic podléhá schvalování v Senátu, to však pro Trumpa vzhledem k nové republikánské většině nejspíše nebude problém.
Zvolený prezident už před volbami naznačoval, že pokud bude zvolen, odstoupí USA od takzvané Pařížské klimatické dohody. Podle informací deníku New York Times má jeho tým připravený příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení nařizuje.
Podle analytičky klimatýmu z Asociace pro mezinárodní otázky Romany Březovské bude dopad značný. „Nicméně jak jsme viděli v roce 2017, kdy Trump poprvé prohlásil, že USA odstoupí od Pařížské dohody, tak nedošlo k odstoupení dalších států, spíše naopak,“ podotkla. Například Čína podle ní zvýšila svůj náskok a konkurenční výhodu v oblasti zelených technologií.
Očekává se také, že v oblasti ochrany ovzduší „vzroste role různých nestátních aktérů“, kteří podle Březovské nyní fungují jako „záchranná síť“ pro Pařížskou dohodu. Spojené státy jsou aktuálně po Číně druhým největším znečišťovatelem ovzduší.
Rubio možným šéfem diplomacie
Ministrem zahraničí by se pak mohl stát floridský senátor Marco Rubio. Když v roce 2016 usiloval o prezidentský úřad, střetl se s Donaldem Trumpem a prohrál. Po porážce se ovšem stal jeho věrným stoupencem. Je spoluautorem zákona, který jako podmínku pro prezidentské rozhodnutí vystoupit z NATO dává souhlas dvou třetin Senátu nebo přímo možnost tak učinit zákonem.
V případě Rubia, ale i například svého viceprezidenta J. D. Vance se Trump dokázal přenést přes bývalé vzájemné rozmíšky a začlenit je do svého týmu.
Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka, který zároveň působí jako komentátor Fora 24, se Trump a Rubio shodnou v otázce přístupu k Ukrajině. Připomněl také, že Rubio v Senátu v minulosti hlasoval proti pomoci Kyjevu. Možný šéf americké diplomacie bude nejspíš také tvrdě vystupovat vůči „diktátorským režimům“ ve Střední či Jižní Americe – například proti Kubě či Venezuele.
Podle Pondělíčka je však nyní těžké spekulovat o konkrétních krocích. Záleží prý na tom, jak Trump ponechá „Rubiovi výkon funkce“. Nepředpokládá, že by se měly dramaticky či radikálně po nástupu Trumpa měnit vztahy mezi Spojenými státy a Českem.
V otázce národní bezpečnosti pak vedle Kristi Noemové, která by měla zastávat post ministryně pro tento resort, zmínil také postavu Toma Homana. Ten působil už v první Trumpově administrativě na pozici šéfa ICE – agentury, která má na starosti ochranu hranic. „Je zastáncem tvrdé politiky v Kongresu, obhajoval politiku rozdělování rodin, teď obhajuje deportace s tím, že v kampani kolikrát říkal, že chce deportovat ty, co spáchali zločin,“ uvedl dále Pondělíček. Homan politiku deportací míří také proti lidem, kteří nelegálně překročili hranice Spojených států.
Vztahy s Kyjevem
Politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy posléze v 90' ČT24 doplnil, že v konkrétních krocích Trumpovy administrativy by se mělo počkat až na leden, kdy se zvolený americký prezident ujme úřadu. „Nicméně můžeme spekulovat, že tlak na Ukrajinu bude jednoznačně skrz dodávky zbraní, skrz financování a tak dále,“ připustil.
Jelen také poznamenal, že neví, jaký má nastupující šéf Bílého domu vztah ke svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, důležité v tomto ohledu budou i vztahy Trumpa k Rusku a tamnímu vládci Vladimiru Putinovi. „Předpokládám, že Donald Trump bude hrát světového státníka. Bude si užívat pozici lídra, který může rozhodovat o bytí a nebytí Ukrajiny,“ pokračoval.
„Bude hodně záležet, jestli (Trump) zkrotí ego Volodymyra Zelenského, který si také umí ‚pustit pusu na špacír‘ a dokáže potrápit politiky různými výroky – kritikou, že nedochází včas pomoc,“ dodal.
