Trumpův hovor s Ukrajinou, který odstartoval bouři, vypustil pracovník CIA, píše americký list

Nahrávám video

O kontroverzním telefonátu prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským informoval nadřízené pracovník CIA, píše list The New York Times (NYT). Text nechal ve čtvrtek zveřejnit výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb. Demokraté tvrdí, že Trump na Zelenského tlačil kvůli vyšetřování syna Joea Bidena, a chystají se spustit proces, jenž by mohl vést k odvolání prezidenta.

Stěžovatel informoval o svém zjištění nadřízené úředně stanovenou procedurou, uvádí americký list. Ještě předtím ale zjištěné skutečnosti předal anonymně šéfce právní služby CIA Courtney Simmonsové Elwoodové, která o nich informovala Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti.

Prezidentská kancelář tak o upozornění na podezřelý rozhovor Trumpa se Zelenským věděla dřív, než se k ní informace dostala úřední cestou.

Whistleblower věděl o tom, že Elwoodová o jeho podezření informovala Bílý dům a nabyl dojmu, že jeho stížnost zapadne, napsal NYT. Rozhodl se proto zvolit úřední cestu a 12. srpna adresoval podezření generální inspekci. Jmenoval při tom nejméně šest vládních úředníků, kteří mohli jeho zjištění podpořit.

Jméno stěžovatele odmítají jeho právní zástupci zveřejnit s tím, že by se mohl ocitnout v ohrožení. Potvrdili ale, že je pracovníkem rozvědky CIA. Skrytá identita whistleblowera je podle šéfa amerických zpravodajských služeb Josepha Maguirea „nejvyšší prioritou“.

Stěžovatelem je zřejmě analytik se zaměřením na Evropu

Podle NYT pracoval tajemný stěžovatel nějakou dobu v Bílém domě, než se později vrátil do služby v CIA. Vzděláním je nejspíš analytik se zaměřením na americkou politiku vůči Evropě, což by vysvětlovalo znalost poměrů na Ukrajině. Osudný telefonát z 25. července podle newyorského listu osobně neslyšel, se svými obavami se mu měli svěřit pracovníci Bílého domu.

Během rozhovoru se Zelenským, jehož cenzurovaný přepis už byl zveřejněn, Trump žádal o prošetření údajného nátlaku, jemuž byly ukrajinské úřady v roce 2016 vystaveny ze strany tehdejšího amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Pravděpodobný Trumpův vyzyvatel v nadcházejících prezidentských volbách údajně naléhal na uvolnění ukrajinského generálního prokurátora, který se zabýval obchodními aktivitami Bidenova syna Huntera. 

„Ústava Spojených států striktně zakazuje prezidentovi příjmat protislužby od zahraniční vlády, a teď prezident žádá zahraniční vládu, aby mu pomohla ve volbách. Rolí prezidenta je mluvit se zahraničními lídry a občas jejich konverzace může mít velice důvěrnou povahu, což je samozřejmě přípustné. Ale rolí prezidenta není vydírání zahraničních lídrů kvůli jeho vlastním politickým důvodům,“ upozornila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Nahrávám video

„Je zajímavé, že Trump takto nenuceně hovoří a vůbec mu nedochází, že jako americký prezident by se neměl dopouštět některých věcí. Zatímco v jeho obchodním prostředí bylo normální žádat o drobné laskavosti, teď je americkým prezidentem a jeho úřad má určitou váhu, a není možné zatahovat vnitropolitické boje do problematiky národní bezpečnosti. Situace na Ukrajině je vyhrocená a žádost o protislužbu je tam jasně formulovaná. Trump si možná doteď neuvědomuje, čeho se dopustil,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK.

Kauzy problematického telefonátu se v Kongresu chopili opoziční demokraté v pokusu podat na Trumpa ústavní žalobu. Obviňují prezidenta, že de facto vyzval vládu cizího státu, aby v jeho prospěch zasáhla do prezidentských voleb v roce 2020. Impeachment ale podle všeho úspěšný nebude, jelikož senát dále ovládají Trumpovi republikáni.

„Určitě je to pro něj větší problém než ty předešlé, protože konečně se demokraté v dolní sněmovně rozhodli jít do toho naplno a zahájit formální vyšetřování. Čekali na příležitost, aby to mohli jednoduše zkomunikovat americkým voličům. A tohle je přesně příklad, kdy Trump zavolá a řekne si o laskavost, aby Ukrajinci spolupracovali při vyšetřování Bidena. Přijde jim to dostatečně srozumitelné na to, aby šli do politicky riskantního kroku,“ podotkl amerikanista Kozák. 

Prezident pochybení odmítá a tvrdí, že demokraté se snaží zničit Republikánskou stranu. Šéfa Bílého domu se zastal i Zelenskyj, který podle svých slov neměl pocit, že by na něj Trump kvůli Bidenovi tlačil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...