Tuniský soud poslal za mříže čtyřicet lídrů opozice

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

Opozičním vůdcům, včetně šéfa hlavní opoziční koalice Fronta národní spásy (FSN) Džauhára bin Mbareka, a řadě obchodních a mediálních osobností tuniský soud uložil tresty od pěti do pětačtyřiceti let, napsala AFP s odvoláním na místní média. Obžalováni byli mimo jiné ze spiknutí proti bezpečnosti státu a členství v teroristické skupině. Nevládní organizace proces označují za politicky motivovaný.

„Každý, kdo nerespektuje naši zemi nebo ignoruje pravidla mezinárodního jednání, musí pochopit, že to nebudeme akceptovat a že ho budeme hnát k odpovědnosti,“ řekl tuniský prezident Káis Saíd. Ministr zahraničí Muhammad Alí Naftí se má podle něj postavit evropským představitelům, kteří by si podle prezidenta měli z Tuniska v oblasti práv a svobod vzít příklad.

EU vyzývá k propuštění

Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, které vyzývá tuniský režim k propuštění všech osob zadržených za uplatňování práva na svobodu projevu. Europarlament zároveň vyzval tuniské úřady, aby chránily svobodu shromažďování a projevu, jakož i nezávislost soudnictví zakotvenou v tuniské ústavě. Pro rezoluci hlasovalo 464 europoslanců, zatímco 58 bylo proti.

Europarlament mimo jiné vyzval k okamžitému osvobození známé tuniské právničky a publicistky Sáníji Dahmaniové. Ta byla ve stejný den po europarlamentním usnesení podmínečně propuštěna. V červenci soud Dahmaniovou odsoudil k ročnímu vězení za šíření nepravdivých zpráv. Stále však čelí obvinění v několika případech podle tuniského zákona o dezinformacích – ten kritizovali obhájci lidských práv a Evropský parlament vyzval k jeho zrušení.

Saíd byl v roce 2019 zvolen prezidentem v demokratických volbách se slibem protikorupčních opatření. V červenci 2021 však rozpustil parlament a začal vládnout pomocí dekretů, což jeho kritici považují za převrat a jeho vládu za autoritářskou.

V posledních měsících v zemi zintenzivnilo pronásledování politických oponentů, novinářů i podnikatelů. Podle Amnesty International represe proti skupinám zaměřeným na dodržování lidských práv dosáhly kritické úrovně. Úřady cíleně zasahují do činnosti čtrnácti neziskových organizací formou zatýkání, zadržování, zmrazení majetku, bankovních omezení a pozastavení jejich činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...