Turecká centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na třicet procent

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na třicet procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za dvacet let.

„Měnový výbor se rozhodl pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky s cílem co nejdříve nastolit cestu dezinflace, ukotvit inflační očekávání a dostat pod kontrolu zhoršování cenového chování,“ uvedla centrální banka. Míra inflace byla podle ní nad očekávání vyšší jak v červenci, tak v srpnu.

Domácí poptávka v Turecku zůstává silná a míra inflace ve službách se drží vysoko. To spolu s růstem cen ropy a dalším zhoršením inflačních očekávání zvyšuje riziko, že zdražování ještě zrychlí.  

Zvýšení základní úrokové sazby je čtvrté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se odklonil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. Pod vedením Erkanové se turecká měnová autorita vrátila k tradičnějším postupům boje s inflací a od června zvýšila úroky o 21,5 procentního bodu. Předtím banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala. 

Čtvrté zvýšení úrokových sazeb za několik měsíců „pravděpodobně samo o sobě nestačí k tomu, aby přesvědčilo investory, že se inflace dostává pod kontrolu,“ řekl stratég ING James Wilson. „Očekáváme, že do konce roku bude zapotřebí dalšího zvyšování úroků, ačkoliv celkové směřování politiky směrem k více jestřábímu sklonu by investoři měli obecně brát jako pozitivní,“ dodal. Jestřábí politika se zaměřuje na udržení nízké inflace a je pro ni charakteristické zvyšování úrokových sazeb.

Erdogan dříve podporoval politiku nízkých úrokových sazeb navzdory vysoké inflaci, která na konci roku 2021 vyvolala měnovou krizi. Loni inflace činila až 85 procent. Minulý měsíc banka šokovala zvýšením úroků o 7,5 procentního bodu, které bylo vnímáno jako signál nového odhodlání.

Prudký růst úroků také vyvolal nejvyšší jednodenní růst turecké liry od roku 2021. O dva týdny později Erdogan prohlásil, že přísná měnová politika pomůže zpomalit inflaci. Od roku 2018 se přitom několikrát označil za nepřítele vysokých úrokových sazeb a do roku 2021 odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 42 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 49 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 57 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 2 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.