Turecko čekají volby. Politici sázejí na téma syrských uprchlíků

Nahrávám video

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

„Co se Syřanů týče, ti v drtivé většině – 99 procent – žijí ve městech a řada z nich pracuje, podle odhadů více než milion, byť ve velké většině načerno,“ podotýká zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Uprchlická populace je rozmístěna dost nerovnoměrně. Například v Gaziantepu tvoří pětadvacet procent z dvoumilionové populace, což znamená nápor na infrastrukturu a na služby. Jejich situace je tam obtížná, je však lepší než v dalších zemích v regionu, kam Syřané utíkali, především v Libanonu nebo Jordánsku, dodává Černohorský.

Zhoršující se ekonomická situace

Na druhou stranu poté, co se v Turecku začala zhoršovat ekonomická situace, čelí podle Černohorského Syřané mnohem asertivnějšímu přístupu jak ze strany úřadů či politiků, tak ze strany většinové společnosti. „Nese nelibě fakt, že syrská populace tady žije už mnoho let a oni je vnímají jako konkurenty na pracovním trhu a stěžují si, že vzrostla kriminalita, byť toto tvrzení nemá oporu v oficiálních statistikách,“ podotýká Černohorský. Dodává, že je tak vztah mezi většinovou společností a syrskou uprchlickou populací stále napjatější.

Nyní před volbami nejsou podle Černohorského ze strany politiků slyšet návrhy, jak Syřany co nejlépe integrovat či jak jim dát lepší příležitosti, ale jsou slyšet spíše jen restriktivní návrhy. „Slyšíme buď radikálnější, nebo umírněnější návrhy jejich deportace – vracení do vlasti a v tomto ohledu je mnohem radikálnější opozice i její kandidát na prezidenta Kemal Kilicdaroglu, který se nechal několikrát slyšet, že pokud zvítězí, tak do dvou let to pošle dva miliony Syřanů do jejich vlasti,“ dodává Černohorský.

Nahrávám video

Jedním z dvou set tisíc Syřanů, kteří mají turecké občanství a mohou tak volit, je například měditepec Bašár Henkeh. Hlasovat bude pro Erdogana, který na adresu běženců není tak ostrý jako opozice. „Konečně mám šanci ovlivnit, kdo vyhraje. Ne jako v Sýrii, kde nemáte na výběr. Dá-li Bůh, vyhraje Erdogan,“ říká.

Zároveň tvrdí, že zvažuje cestu do Evropy – legálně, jako řemeslník a turecký občan. Podobně mluví i další. Obchodník Násir Alí na Západ nechce kvůli hrozbě deportace, ale kvůli ekonomické krizi, se kterou se Turecko potýká. „Už od pandemie řada Syřanů včetně mě zvažuje odchod do Evropy. Je tam klidnější život a víc práce,“ podotýká. 

Uprchlíci jako politické téma

V Turecku dosud podle zpravodaje nevznikla protiimigrační strana „klasického evropského střihu,“ jak ji známe například z Německa nebo i z Česka. „Je to ale téma, které turečtí politici zvedají stále častěji i nyní před nadcházejícími volbami. Na tlak ze strany opozice reaguje i prezident Recep Tayyip Erdogan,“ uvedl zpravodaj s tím, že se k situaci nyní staví pozitivněji než v minulých letech.

„Staví se pozitivněji k možnému dialogu se syrským prezidentem Bašárem Asadem a snaze vytvořit nějaké aranžmá, na základě kterého by se mohlo víc Syřanů žijících v Turecku vrátit do vlasti,“ dodal Černohorský s tím, že je otázka, nakolik je tento scénář reálný. 

„Experti na migraci, kteří působí v Turecku, tyto plány označovali za nerealistické. V historii se nestalo, aby byly miliony lidí přesunuty zpět do své vlasti, kde stále ještě zuří válka,“ podotkl s tím, že jde jednoznačně o reakci na populární poptávku, tedy téma uprchlické populace, které je pro místní velmi důležité. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 41 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...