Turecko nám vyhrožuje uprchlíky, potřebujeme silné jádro Evropské unie, říká politolog Rupnik

Nahrávám video

Turecké tažení proti Kurdům je varování pro celou Evropskou unii a ukazuje, že Evropa musí být silným politickým hráčem, aby zajistila svou bezpečnost. V Otázkách Václava Moravce to uvedl politolog Jacques Rupnik. Síla Unie je přitom závislá na nejužším, integrovaném jádru spolupracujících států. O největších výzvách EU debatovali také bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová a bývalý český premiér Jan Fischer.

Podle sociologického průzkumu Trendy Česka, který společnost Kantar CZ zpracovala pro Českou televizi, pouze každý pátý respondent vyjádřil souhlas s myšlenkou vícerychlostní, respektive dvourychlostní Evropy. Většina respondentů tuto myšlenku odmítá. Jacques Rupnik však upozorňuje, že rozdíly v integraci už v Evropské unii existují.

„Je tady 28 států, jeden odchází, těch dalších 27 má různé stupně integrace už teď, někteří mají euro, jiní ne, někteří mají volný pohyb uvnitř schengenské zóny, jiní ne. A samozřejmě lze takhle pokračovat, že budou obory, ve kterých někteří budou chtít prohloubit integraci, někteří ne,“ uvažuje Jacques Rupnik.

Domníváte se, že myšlenka dvourychlostní Evropy je správná?
Zdroj: Kantar CZ

„To, co potom časem vznikne, že tady bude skupina států, které budou chtít být v jádru ve všech oborech, v politice, v měnové unii, ve volném pohybu schengenské zóny a tak dále. To budou ty, které mají největší zájem na silné politické Evropě. A pak bude další skupina států, které se možná budou připojovat,“ pokračuje francouzský politolog.

Právě na státech v nejužším jádru přitom podle Rupnika bude záviset geopolitická síla Evropské unie: „Bude silná, pokud má nějaké jádro. Pokud se jenom rozředí na zóny volného obchodu, což by si někteří asi přáli, tak samozřejmě to bude slabá Evropa a nebude politickým aktérem.“

„A podívejte se na svět, ve kterém žijeme. Máme tady Čínu jako nastupující supervelmoc. Máme tady v sousedství Rusko a vidíme na Ukrajině, jak může zacházet se svými sousedy. Máme tady na jihu u Středozemního moře hroutící se státy, máme tady džihádisty,“ připomíná Rupnik.

„Jediným spojencem Západu v této oblasti proti džihádistům byli právě Kurdové, kteří dneska dostávají na frak od Turků,“ prohlásil. „Dnes nejdůležitější věc, a varování pro Evropu, je to, co Turecko provedlo zásahem proti Kurdům. Přímo vtrhli do Sýrie po dohodě s americkým prezidentem, který dal na tohle zelenou. To je naprosto šokující, tím se destabilizuje naše prostředí.“

Turecko navíc hrozí evropským státům, že pokud budou operaci v Sýrii označovat za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy miliony syrských uprchlíků, kteří jsou na jeho území. „Tohle je vydírání. Tohle je sousedství, ve kterém žijeme. A pak tady máme znejistění kolem amerického prezidenta a vůbec transatlantických vztahů,“ zdůraznil Rupnik.

Tato mezinárodní situace je podle Rupnika důvodem, aby Evropská unie měla silné jádro. Podle něj totiž už nejde jenom o obchod, ale o bezpečnost evropského kontinentu.

Nejde o rychlost, ale o témata a lídry, říká Iveta Radičová

Socioložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová v Otázkách Václava Moravce připomněla, že jednotlivé členské státy vstupovaly do Unie s rozdílnými motivacemi a představami. Podle ní nemá smysl mluvit o vícerychlostní, nýbrž o vícevrstevnaté Evropě.

„Vůbec nejde o rychlost. Jde o obsahové, tematické spojování se v rovině politické, ekonomické nebo kulturní, což jsou úplně jiná témata, a nejde o rychlost. Proč budeme porovnávat, zda jdou rychleji dopředu ti, kteří mají euro, nebo jsou rychlejší ti, kteří mají společný pilíř spravedlnosti? Myslím, že jsou to z hlediska rychlosti neporovnatelné věci. Ale kvalitativně nesmírně důležité,“ uvažuje Radičová.

„Jsou to pilíře demokracie, politiky, právního státu nebo ekonomiky, na kterých se rozdílným způsobem jednotlivé členské státy Evropské unie shodují, a já v tom nevidím zásadní problém. Každý stát je totiž jinak připravený, ekonomicky, politicky, nebo kulturně na takovou nebo jinou orientaci nebo podobu budování právního státu,“ pokračuje Radičová. Například pro Slovensko je zejména po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové největším tématem spravedlnost.

Podle Radičové se Evropská unie jako společný projekt udrží pouze tehdy, pokud lídři budou schopní reagovat na největší výzvy současnosti a nacházet uspokojivá řešení pro občany. To zahrnuje nejen otázky mezinárodní bezpečnosti, ale také otázky sociální nerovnosti nebo nových technologií, které dramaticky proměňují pracovní trh.

Bývalý český premiér Jan Fischer upozornil, že politici se musejí vyrovnat také s výraznými demografickými změnami a otázkami energetiky a životního prostředí. „Dvě témata jsou pro mne obrovsky zneklidňující. Jedním je populační vývoj a zejména stárnutí, druhým je energie, včetně klimatické změny a starosti o životní prostředí. V čem budeme žít, co budeme dýchat, co budeme jíst,“ uvedl v debatě Fischer.

Iveta Radičová, Jacques Rupnik a Jan Fischer se v Otázkách Václava Moravce debatovali také o brexitu nebo nacionalismu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...