Turecko si připomíná dva roky od katastrofálních zemětřesení

Nahrávám video

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.

Nezapomeneme a neodpustíme, zní vzkaz pietního průvodu v jihoturecké Antakyi. Druhé výročí ničivých zemětřesení připomnělo, jak živé je trauma, které katastrofa způsobila.

Jedním z mnoha lidí, kterým se během pár vteřin změnil život, je Türkan Akkoçová. V troskách zemřeli její rodiče a bratr. „Marně hledám slova. Naše rodina je rozvrácená. Můj život je vzhůru nohama,“ říká pozůstalá.

Podobně pomalu jako psychické rány se hojí ty fyzické. Tempo obnovy je výrazně pozadu za vládními sliby. Dva roky po zemětřesení není hotová ani třetina z přislíbených šesti set padesáti tisíc nových bytů. Podle Červeného kříže téměř půl milionu lidí stále žije v kontejnerových táborech. „Všechny potíže a bolest prožíváme zas a znovu. Vlastně naši mysl nikdy neopouštějí,“ popisuje přeživší.

Zůstávají nezvěstní

I dva roky po zemětřesení zůstává počet nezvěstných nejasný, píše BBC, podle níž v dubnu 2023 tehdejší ministr vnitra uvedl, že „byla podána žádost o pohřešování 297 osob, z toho 86 dětí“. V listopadu 2024 současný ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil, že se stále pohřešuje 75 lidí a že třicet z nich jsou děti.

BBC přináší příběh tehdy čtyřletého Emira, který byl 6. února 2023 doma se svou rodinou, když Turecko zasáhla dvě ničivá zemětřesení. Těla jeho matky, otce a desetiletého bratra byla nalezena v troskách jejich obytného bloku ve městě Antakya na hranicích se Sýrií. Po něm však nezůstalo ani stopy.

Po dvou letech je Emir stále nezvěstný. Emirova teta Nursen Kisa přijela ke zřícené budově v Antakyi hodinu po zemětřesení a čekala u trosek více než dva týdny, zatímco pokračovaly pátrací a záchranné operace. „Mysleli jsme, že ho najdeme, nebo alespoň kousek jeho oblečení, nějaké pozůstatky, nějakou stopu. Ale nic takového jsme nenašli. Ani v troskách, ani mezi těly,“ řekla.

Na policii podala žádost o evidování pohřešovaného, ale po třech měsících jí úřady zavolaly, že nemají žádné dokumenty o tom, že by Emir byl pohřešovaný. Její původní dotaz se tak nejspíš ztratil, takže celý proces musel začít od začátku. Mezitím Kisa zveřejnila fotografie svého synovce na všech sociálních sítích v naději, že ho někdo pozná. Navštívila desítky sirotčinců po celém Turecku.

Ostatky její sestry byly exhumovány, aby mohly být porovnány vzorky DNA s ostatky, které ještě nebyly identifikovány. Žádná z jejích snah však nebyla úspěšná.

Pozůstalí si stěžují na pomalou spravedlnost. Turecké soudy odsoudily desítky majitelů zřícených budov a stavařů. Ze stovek běžících procesů se jen zlomek týká státních úředníků, kteří měli dohlížet na dodržování stavebních pravidel.

V Istanbulu je pětina budov riziková

Výročí zemětřesení v Turecku připomíná, co bylo, a také, co být může. Připomíná, jak nepřipravený je na silné otřesy Istanbul. Šestnáctimilionové velkoměsto ležící jen dvacet kilometrů od tektonického zlomu. Kritici mluví o ignorování rizik a neregulované výstavbě.

Vláda vypočítává, že pětina budov ve městě spadá do kategorie rizikových. Podle tureckého ministra urbanizace Murata Kuruma je ze sedmi a půl milionu budov v Istanbulu jeden a půl milionu vysoce rizikových.

Experti varují, že další zanedbávání prevence v tektonicky aktivní oblasti může být fatální. Podle seismologů totiž není otázka jestli, ale kdy silné zemětřesení přijde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...