Tvrdší deportace ekonomických migrantů jsou nezbytné, soudí Nerudová i Bartůšek

Nahrávám video

Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.

Lídři Unie se ve čtvrtek shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že unijní exekutiva brzy předloží nový návrh směrnice o návratech odmítnutých žadatelů, která má tyto návraty (deportace) zefektivnit. S lídry se podle svého vyjádření bavila také o přehodnocení definice bezpečné třetí země, do které je možné migranty vracet. Diskuse se točila i okolo možného vytvoření návratových center v mimounijních státech, v nichž by odmítnutí žadatelé o azyl čekali na návrat do bezpečné země.

Nerudová zdůraznila, že Evropská komise musí přijít s návratovou směrnicí a zdokonalit návratovou proceduru. „Není možné, aby se vracel jeden z pěti ekonomických migrantů, který má být vrácen.“

Bartůšek mluví o paskvilu

Zároveň podle ní musí Komise uzavřít diplomatické dohody s africkými státy, v nichž by byla i zmínka o zlepšování životních podmínek v dané zemi a o vytváření středisek pro migranty. Domnívá se, že migrační pakt, na kterém se loni evropští lídři shodli, je prvním krokem ke zlepšení současné špatné situace.

Bartůšek s tvrzením Nerudové o Migračních paktu nesouhlasila. Domnívá se, že po deseti letech jeho přípravy vznikl paskvil, který nás před migrací neochrání. Upozornila, že pašeráci lidí se úsilí Unie vysmívají a pokračují ve své činnosti. Návratová politika podle ní nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by chtěla migranty vracet.

Uvedla také, že za dobu přípravy paktu přišlo do Evropy sedm milionů nelegálních migrantů. Když se k tomu přičte i slučování rodin, které pak už probíhá legálně, a není tak ve statistikách, jedná se o dvanáct až třináct milionů lidí. Soudí, že nyní chystaná úprava návratové politiky vše prodlouží o další roky. Předpokládá, že i v případě rychlého schválení by se efekt projevil až později. Vázané je to zejména právě na spolupráci s výchozími zeměmi.

Přesuny do třetích zemí

Bartůšek také uvedla, že podporovala úsilí Británie převážet migranty do Rwandy, což nová labouristická vláda po svém nástupu zrušila. Skutečnost, že by azylové řízení probíhalo mimo Evropskou unii, by podle ní mělo „efekt odrazení.“ Ten by pomohl snížit příchod nelegálních migrantů o třicet procent, věří. K současné dohodě Itálie o přemístění některých migrantů do Albánie je skeptická, protože by se odsud stále snažili dostat dál do Evropy. Pokud by však byli umístěni v centrech v Africe, tak by se toto riziko výrazně snížilo.

Nerudová upozornila na nejnovější postoj italského soudu, který zatím maří úsilí o převoz prvních migrantů z Itálie do Albánie. Od Evropské komise tedy očekává vznik právně vycizelovaných smluv, které by byly v souladu s mezinárodním právem a soudy by je nemohly zvrátit. Věří, že se v Evropské radě i v Evropském parlamentu podaří shodnout na těchto tvrdších opatřeních, která podle ní dříve neměla politickou podporu.

Migrační krize, která v různých obměnách trvá doposud, vypukla v roce 2015. K jejímu dlouhodobému vyhrocení přispěl i tehdejší vstřícný postoj některých evropských států, zejména Německa a jeho kancléřky Angely Merkelové (CDU). V pozdějších letech pak evropští lídři a tehdejší Evropská komise pod vedením Jean-Clauda Junckera uvažovala v roce 2018 například o záchytných centrech mimo Evropu, ale tento plán, stejně jako mnohé jiné, se nepodařilo naplnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...