Ukrajina chce stavět malé modulární reaktory

Nahrávám video

Ukrajina se připojila k zemím, které plánují výstavbu takzvaných modulárních reaktorů. Jejich výhodou je, že umí vyrobit elektřinu, ale nepotřebují k tomu vnější přívod energie. Pilotní modulární reaktory plánuje postavit také ČEZ u Jaderné elektrárny Temelín a PKN Orlen v Polsku. Prezident ukrajinské společnosti Enerhoatom Petr Kotin předpokládá, že se první takové reaktory objeví ve světě v roce 2028. A Ukrajina by ráda patřila mezi prvními státy, které modulární reaktory postaví. Řekl to v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Julií Netidovovou.

„Výstavba takových malých reaktorů zabere stejný čas jako výstavba velkých bloků. V současnosti to závisí na existenci samotné technologie, protože nyní na této technologii pracuje asi šedesát společností z různých zemí světa. Sdělují, že to mohou být reaktory na plyn, nebo již stávajícího vodního typu,“ řekl ředitel Kotin.

Zároveň upozornil, že v praxi ještě nikdo malý modulární reaktor nepostavil. Posud podle něj všechny prototypy fungovaly pouze pro vědecké účely. „Myslím si, že v celém rozsahu se tato technologie objeví až v roce 2028.“

Bezpečnost jaderných elektráren

Podle Kotina je náročné mluvit o bezpečnosti něčeho, co ještě neexistuje. Nicméně projekt je postaven na zásadě pasivní bezpečnosti, která znamená, že má být zajištěna i bez vnějších dodávek energie.

„V případě výluky dodávek elektrické energie bude bezpečnost stále zajištěna, což byl problém jaderné elektrárny Fukušima. Po ztrátě dodávek elektrické energie došlo k strašlivé havárii,“ připomněl Kotin.

Nový ředitel Záporožské jaderné elektrárny

Také připustil, že v Záporožské jaderné elektrárně stále pracují ukrajinští zaměstnanci, ale zároveň upozornil, že elektrárnu okupují ruské jednotky. „Například bezprostředně ve strojovně prvního a druhého bloku Rusové umístili svou bojovou techniku a nutí Ukrajince, aby podepisovali smlouvy o spolupráci s Rosatomem,“ popsal tamní situaci ředitel Enerhoatomu. S Rusy podle něj podepisují spolupráci především hůře placení zaměstnanci, aby si přivydělali.

V Záporožské jaderné elektrárně Kotin jmenoval nového dočasného ředitele, stal se jím Dmytro Verbickyj. Dříve tuto funkci vykonával Ihor Murašov, ale Rusové ho podle Kotina unesli a zadrželi ve sklepě. „Nechali ho sedět na židli, měl pytel přes hlavu a takto musel setrvat tři dny.“

Murašova se podařilo dostat na svobodu díky nátlaku prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho, popsal Kotin v rozhovoru pro Českou televizi.

V současnosti Murašov pracuje v Kyjevě pro Enerhoatom a jeho místo převzal Verbickyj, který „má potřebnou licenci, a tak jsem ho jmenoval generálním ředitelem Záporožské jaderné elektrárny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...