Ukrajina si připomíná oběti hladomoru, do Kyjeva přijeli Pekarová Adamová a Vystrčil

Nahrávám video

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Snažili se nás pokořit, umlčet, vyhubit. Nedokázali to. Chtěli před námi skrýt pravdu a zamlčet hrozné zločiny. Nedokázali to. Chtěli nás zmást, uvést v omyl, přimět nás, abychom nevěřili a nepamatovali si, a proto abychom odpustili. Nedokázali to,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, zveřejněném na sociálních sítí.

„Zlo nebylo zastaveno, nebylo odčiněno. Teď ho zastavíme. Ukrajina přežije. Ukrajina nezmizí. Ukrajina zachová sebe a pravdu,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinci si připomínají uměle vyvolaný hladomor z 30. let 20. století, při kterém podle odhadů historiků zahynulo 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Zelenskyj poděkoval všem státům, které „si vybraly spravedlnost“ a „nazvaly věci pravými jmény“, když uznaly hladomor za zločin proti lidskosti a proti Ukrajině.

Olena Zelenská a Volodymyr Zelenskyj u pomníku obětí hladomoru
Zdroj: Viacheslav Ratynskyi/Reuters

V Kyjevě jsou předsedové obou komor českého parlamentu

Také obě komory českého parlamentu loni označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem. Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová a předseda Senátu Vystrčil jsou nyní na jednodenní návštěvě Kyjeva, kde oba zapálili svíčky u památníku obětí hladomoru.

„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i prezident Zelenskyj či státníci dalších zemí.

Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ prohlásila.

„Dodáme Kyjevu další zbraně, bojuje i za nás“

Pekarová Adamová později řekla v sídle ukrajinského parlamentu, že Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. „Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit,“ řekla před poslanci. Rusko se podle ní dnes snaží nejen zničit Ukrajince, jak činilo i před devadesáti lety, ale také zlomit v prodlužující se válce ducha demokratických zemí, což mu nesmí projít. Stejně jako Vystrčil přitom podotkla, že o zbrojní pomoci v Česku rozhoduje vláda a její další možnosti musí zhodnotit ona.

Podle Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. „Jste hrdinové, jste lidé, kteří bojují nejen za sebe, ale i za ostatní,“ řekl Ukrajincům. Dodal, že silná účast české delegace, v níž kromě předsedů komor byli i další zákonodárci, měla dát Ukrajině najevo, že za ní Česko pevně stojí. Jako symbolický dar předal šéfovi tamního parlamentu Ruslanu Stefančukovi jednu z mimořádně výhřevných svíček, které vyrábějí Češi pro Ukrajince, kterým se nedostává světlo či teplo.

Nahrávám video

Stefančuk ocenil, že obě komory českého parlamentu loni označily hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem. Jako genocidu označily hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Francie, Německo, Polsko, Maďarsko či pobaltské země.

Čeští politici v Kyjevě jednali také se zástupci Krymských Tatarů, kteří od anexe ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku. Na závěr položili květy u fotografií Ukrajinců padlých v boji proti ruské agresi, které jsou umístěné na zdi pravoslavného Michajlovského kláštera.

„Nejsilnější dojem je pro mě ten, že se Ukrajinci vůbec nevzdávají, vůbec neustupují, jsou pořád přesvědčeni o správnosti své myšlenky,“ řekl novinářům předseda senátního školského výboru Jiří Růžička, který Ukrajinu navštívil během dvou let počtvrté. Podobně jako Ukrajinci by měli podle shodného pohledu celé české delegace k protahující se válce přistupovat i ukrajinští spojenci včetně Česka.

„Když vidím, kolik lidí zbytečně padlo kvůli agresi Ruska, kvůli tomu, že někdo chce obsadit jejich zemi a chová se jako terorista, tak si myslím, že musíme tu podporu nadále udržet,“ řekla místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. V české parlamentní delegaci byl i předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).

Politici dorazili do Kyjeva v sobotu ráno během ruského dronového útoku na město. Ukrajinský prezident označil nejnovější ruský dronový nálet, podle místních úřadů nejrozsáhlejší od vypuknutí plnohodnotné války loni v únoru, za „záměrný teror“ v den výročí památky obětí hladomoru. V Kyjevě jsou v sobotu na návštěvě také zástupci dalších evropských parlamentů. 

Nejen ukrajinské úřady ho pokládají za genocidu. Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova.

Mezi rolníky rostl odpor, který se koncentroval hlavně na Ukrajině. Ta byla označována za obilnici Sovětského svazu a pracovalo zde v zemědělství podle studie Minnesotské univerzity až osmdesát procent aktivního obyvatelstva.

Takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932 zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.

Dosud soběstačným rolníkům – označovaným propagandisticky za „kulaky“ – bylo zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Zakázáno bylo vycestování z Ukrajiny i z venkova do měst.

Velká část zabavené produkce se odvážela do ruských průmyslových center nebo se využívala jako součást zahraničního obchodu Sovětského svazu.

Výsledkem všech událostí byl hladomor, v jehož důsledku zmizela nejen početná vrstva zámožných a na státu nezávislých statkářů, ale i celé pokolení rolnického obyvatelstva. Během 17 měsíců tehdy přišlo podle různých odhadů o život 1,8 až deset milionů lidí, z toho polovina na Ukrajině. Nejnovější odhady odborníků se přiklánějí k názoru, že přímo hlady zemřelo na Ukrajině okolo tří až 3,5 milionu lidí. Ukrajinská akademie věd uvádí, že v souvislosti s hladomorem na Ukrajině zahynulo 3,9 milionu lidí.

Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu sedmnáct lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř 25 tisíc za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.

Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění.

Zdroje: ČTK, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 2 mminutami

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 8 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 13 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 13 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.