Ukrajinské sršně ohrožují ruské zásobování Krymu

Útoky ukrajinských dronů stále více komplikují Rusům zásobování nelegálně anektovaného Krymu. Okupační správa Chersonské oblasti kvůli tomu omezila provoz na jedné části hlavní silnice spojující Krym přes okupovaný východ Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinské drony komplikují invazním vojskům rovněž provoz na silnici z přístavního Mariupolu do Doněcku.

„Podepsal jsem nařízení, kterým se dočasně omezuje provoz nákladních vozidel na úseku federální silnice R-280 ‚Novorossija‘ ve směru k automobilovému kontrolnímu stanovišti Džankoj (které se nachází na Krymu, pozn. red.),“ oznámil nedávno šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo.

Federální silnice R-280 ‚Novorossija‘ je ruské označení pro dopravní tepnu vedoucí z ruského Rostova na Donu skrze okupovaný východ Ukrajiny na nelegálně anektovaný Krym.

Omezení se podle Salda nevztahuje na vojenské a blíže nespecifikované „zvláštní“ náklady, léky, techniku pro obnovu infrastruktury, zboží podléhající rychlé zkáze či některé základní potraviny.

Netýká se ani pohonných hmot, okupační správa Sevastopolu na Krymu ale ve stejné době zavedla přídělový systém na benzin, jehož prodej omezila na dvacet litrů na osobu.

Není zřejmé, zda toto opatření souvisí přímo s problémy na výše zmíněné silnici, neboť zásobování pohonnými hmotami dlouhodobě komplikují i ukrajinské útoky na ruské rafinerie včetně zařízení na okupovaném Krymu. Úřady v Sevastopolu zavedení přídělů na benzin zdůvodnily „určitými logistickými problémy, jejichž příčiny jsou známy“.

„Pozemní koridor“ pod palbou

Právě ruská logistika na pozemním koridoru mezi Ruskem a okupovaným Krymem je nicméně v posledních měsících cílem intenzivních ukrajinských útoků.

Analytická skupina Točnyj uvedla, že počet ukrajinských úderů drony středního doletu (až dvě stě kilometrů) se mezi únorem a březnem více než zdvojnásobil. Tento trend pokračuje, neboť podle Institutu pro studium války (ISW) nálety v květnu ještě zesílily.

Jejich hlavními cíli je jednak výše zmíněná silnice označovaná Rusy jako R-280, která se skládá z ruské A-280 spojující Rostov na Donu s hranicí s Ukrajinou, kde na ni navazuje napřed trasa M-14 vedoucí podél Azovského moře přes Novoazovsk, Mariupol, Berďansk či Melitopol a pak M-18 končící na Krymu.

Tato trasa tvoří takzvaný pozemní koridor na Krym a je alternativou ke Kerčskému (Krymskému) mostu mezi Krymem a ruskou pevninou, který se stal několikrát terčem ukrajinských útoků. Okupanti se snaží navýšit kapacitu pozemní trasy a chtějí ji v celé délce rozšířit na čtyřproudou, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Kromě této dopravní tepny se ukrajinské drony zaměřují také na silnici T-0509 (někdy označovanou i jako H-20), která v Mariupolu odbočuje z M-14 a vede dál na sever do Doněcku.

Video brigády Azov ukrajinské Národní gardy, které podle ní zachycuje útoky na silnicích v okolí Mariupolu:

Sršně zničily desítky ruských vozidel

Od začátku dubna byly na těchto trasách údajně zničeny desítky nákladních vozů, napsal web The Kyiv Post (KP), nejčastěji cisterny s pohonnými hmotami, návěsy kamionů a vojenské nákladní vozy.

KP s odkazem na ukrajinskou zpravodajskou platformu Šrajk News uvádí, že k minulé sobotě večer byly na krajnici podél silnice T-0509 (H-20) z Mariupolu do Doněcku viditelné zbytky nejméně třiceti shořelých těžkých nákladních vozidel a dalších patnácti na silnici M-14 z Rostova na Krym.

„Geolokalizované záběry zveřejněné v květnu 2026 ukazují, jak ukrajinské síly zasáhly nejméně 35 ruských nákladních a dalších vozidel poblíž hlavních silnic, včetně silnic M-14 a M-18 na okupovaném Krymu, v Záporožské a Chersonské oblasti a silnic poblíž Doněcku,“ píše ISW.

Ukrajinci na tyto trasy útočí několika typy dronů. Na jaře nově nasadili bezpilotní stroje Hornet (Sršeň), což je výsledek partnerství s americkou společností Swift Beat, která tyto drony vyvinula. Sršně mají dolet až 150 kilometrů, využívají umělou inteligenci, jsou napojené na satelitní systém Starlink a odolné proti rušení.

„Útoky se stupňují“

Rusy tento vývoj znervózňuje. „Cesta na Krym, silnice Doněck-Novoazovsk a Doněck-Mariupol, předměstí Doněcku a tak dále – všechny silnice v DLR (takzvané Doněcké lidové republice) jsou nyní pod každodenními masivními útoky bezpilotních letounů Sršeň známých také jako Marťan-2 (ruské označení pro tyto drony – pozn. red.),“ stěžuje si podle KP jeden z válečných blogerů z Ruskem okupované Doněcké oblasti.

„Tyto útoky se každým dnem stupňují… Obzvláště si oblíbili cisterny s palivem,“ pokračuje a dodává, že „Sršně volně hlídkují po silnicích DLR… Už jen opuštění domova je nebezpečné.“

Ruský vojenský bloger Rybar konstatuje, že ukrajinské síly už pozemní koridor okupantů „částečně paralyzovaly“ a že jejich útoky „přímo ovlivňují bojové schopnosti ruských ozbrojených sil na jižních frontách“.

Ruský blogger Vojenský informátor podle KP uvádí, že doprava na těchto trasách již není bezpečná a podobně jako další vyzývá k instalaci protidronových sítí.

Ukrajinský vojenský analytik Jevhen Istrebin podle KP mluví o tom, že Ukrajina „převzala kontrolu nad klíčovou silnicí na jihu“. O ukrajinské „palebné kontrole“ nad koridorem píše i stanice RFE/RL.

Dočasné okno příležitosti

Jiní analytici jsou však opatrnější. Mykola Bjeljeskov, analytik ukrajinského projektu „Vrať se živ“ a hlavní konzultant Národního institutu strategických studií, míní, že hovořit o úplné kontrole nad ruskými zásobovacími trasami je předčasné.

„Kdyby to byla úplná kontrola, ruské síly na jihu by se cítily úplně jinak,“ řekl stanici Deutsche Welle (DW) s tím, že zatím jde spíše o zvyšování míry škod než totální dominanci nad trasami.

Vojenský expert Mychajlo Žyrochov se domnívá, že Ukrajině se nyní otevřelo dočasné okno příležitosti, které potrvá do doby, než Rusko zavede protiopatření. „To je pro Rusy dodatečná zátěž. Budou nuceni investovat a odklánět zdroje (odjinud), aby tuto trasu pokryli,“ podotkl pro DW, že i tak z toho má Ukrajina prospěch.

„Účinnost ukrajinských úderů je však nyní určena efektem překvapení, který se v budoucnu bude snižovat. Čtyři roky války ukazují, že jakmile se objeví něco účinného, ​​objeví se protiútok. Proto musíme tuto příležitost co nejlépe využít, než Rusové stihnou zorganizovat v tomto směru účinnou protivzdušnou obranu,“ zdůraznil Žyrochov.

„Jeden z ruských válečných blogerů odhaduje, že Rusko se pravděpodobně v příštích šesti až dvanácti měsících neadaptuje na hrozbu představovanou Sršni, což naznačuje, že Ukrajina by mohla mít v nadcházejících měsících na bojišti technologickou výhodu,“ uzavřel ISW. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...