Ukrajinská premiérka požádala o odvolání dvou ministrů kvůli korupčnímu skandálu

Nahrávám video

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukové. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ministři předložili své demise způsobem stanoveným zákonem,“ napsala premiérka Svyrydenková. Na Ukrajině odvolání členů vlády schvaluje hlasováním parlament. Očekává se, že poslanci věc posoudí osmnáctého listopadu, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

„Napsala jsem rezignační dopis,“ uvedla na sociální síti sama Hrynčuková, která současně zveřejnila snímek své rukou napsané rezignace. Připomněla, že ve prospěch státu pracovala posledních deset let v různých funkcích ve státní správě. „V rámci mé profesní činnosti nedošlo k žádnému porušení zákona,“ zdůraznila a odmítla spekulace týkající se svých osobních vztahů.

„Všechno musí mít meze. Nakonec čas všechno ukáže,“ dodala. Ukrajinská vláda už předtím pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Haluščenkovi, kterého se nové vyšetřování korupce týká.

Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Svitlana Hrynčuková
Zdroj: Reuters/Alina Smutko

Skandál se týká i společnosti provozující ukrajinské jaderné elektrárny

NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny. Agentura DPA napsala, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety.

Státní společnost podle vyšetřovatelů ovládla organizovaná skupina, která požadovala od dodavatelů provize ve výši deset až patnáct procent hodnoty zakázky. Peníze pak prali přes kancelář v centru Kyjeva patřící rodině bývalého poslance Andrije Derkače, napsal server RBK-Ukrajina.

Hlavní organizátor zločinecké skupiny je spoluvlastníkem společnosti, kterou založil Zelenskyj

Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s věcí napsal, že člověkem, kterého protikorupční úřad popisuje jako hlavního organizátora skupiny, je Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou v minulosti založil nynější ukrajinský prezident Zelenskyj. Mindič ale v neděli, ještě než NABU veřejně informoval o vyšetřování případu, uprchl do zahraničí.

„V první řadě by v energetickém sektoru měla být co největší transparentnost, absolutně ve všech procesech,“ řekl Zelenskyj ve videoproslovu. „Pro všechny na Ukrajině je to teď velmi těžké. Je naprosto nenormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké pletichy,“ dodal prezident.

Oznámil také, že podepíše sankce rady národní bezpečnosti proti dvěma osobám zapleteným do skandálu. Podle agentury Interfax-Ukrajina jde o Mindiče a podnikatele Mychajla Cukermana.

Herman Haluščenko na snímku z roku 2023
Zdroj: Claudio Bresciani/TT News Agency/via Reuters

Haluščenko byl od dubna 2021 do letošního července také ministrem energetiky, přičemž jeho hlas je zachycen v nahrávce rozhovoru s některými podezřelými v případu. Svůj vliv na toto odvětví si údajně zachoval prostřednictvím své nástupkyně Hrynčukové.

Haluščenko ve středu na facebooku uvedl, že souhlasí s pozastavením výkonu své funkce, což je podle něj civilizovaný a správný postup. Ujistil, že se bude právně bránit, podrobnosti k případu však nesdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...