USA sestřelily čínský balon, který považují za špionážní. Snaží se vyzvednout trosky

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.

„Úspěšně jsme ho sestřelili. Chci pochválit letce, kteří tak učinili,“ uvedl Biden. Balon sestřelila stíhačka F-22 nadzvukovou střelou AIM-9 krátkého dosahu, a to zhruba 11 kilometrů od pobřeží státu Jižní Karolína.

„Balon, který (Čína) používala ve snaze sledovat strategická místa na pevnině Spojených států, byl sestřelen nad americkými teritoriálními vodami,“ uvedl v prohlášení americký ministr obrany Lloyd Austin. Dodal, že sestřelení nad pevninou by bylo příliš riskantní pro civilisty.

Washington v pátek uvedl, že už několik dní pozoruje čínský špionážní balon ve vzdušném prostoru USA. Čína v reakci sdělila, že incidentu lituje, balon ale označila za meteorologický. Letěl ve výšce zhruba 18 kilometrů, jeho velikost AP přirovnává ke třem školním autobusům. Washington jeho přítomnost nad americkým území označil za „jasné porušení“ svrchovanosti.

Televizní záběry ukázaly malý výbuch, po kterém začal balon klesat k vodní hladině. Na misi se podílelo více stíhacích a tankovacích letounů. V okolí létaly americké stíhačky a ve vodě byly nasazeny lodě na vylovení trosek. Úřady se snažily operaci načasovat tak, aby mohly vyzvednout co nejvíce zbytků balonu před tím, než se potopí. Pentagon již dříve odhadl, že pole trosek bude značné. Pobřežní stráž doporučila námořníkům, aby okamžitě opustili oblast. 

Trosky dopadly do hloubky zhruba 14 metrů, tedy mělčeji, než se očekávalo. Zatím není jasné, jak dlouho bude trvat jejich vyzvednutí. Toho se ujalo americké námořnictvo za podpory pobřežní stráže.

Omezení leteckého provozu

Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) před zásahem stíhaček omezil letecký provoz nad státy Severní a Jižní Karolíny. Uvedl, že tak učinil z důvodu „národní bezpečnosti“. Odlety a přílety byly zastavené na letištích v Charlestonu a Myrtle Beach v Jižní Karolíně a Wilmingtonu v Severní Karolíně. Nařízení platilo do 14:45 místního času (20:45 středoevropského času ). Stíhačka na balon vypálila kolem 14:40 místního času. FAA později oznámil, že vzdušný prostor byl znovu otevřen.

Pentagonu už v pátek informoval, že se balon pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty, například Malmstromovou leteckou základnou v Montaně, jednou ze tří v USA, kde se nacházejí strategické rakety. V sobotu dopoledne místního času byl podle AP spatřen nad Severní Karolínou a blížil se k pobřeží Atlantského oceánu.

Podle AP chtěl Biden balon sestřelit, už když se o něm v úterý poprvé dozvěděl. Zástupci ministerstva obrany jej ale tehdy údajně odradili z obavy, že by trosky mohly být nebezpečné při dopadu na zem.

Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře je málo pravděpodobné, že by čínský balon „zabloudil“ nad Spojené státy omylem. „Přestože se stratosférický balon pohybuje ve velkých výškách, prostředí tam je relativně dobře známé, tudíž i předpovídatelné. Samozřejmě se může stát, že proudy atmosféry jdou směrem, který model nepředpokládá. Ale že by to bylo úplně nepředvídatelné, je málo pravděpodobné,“ řekl v pátek v Horizontu ČT24.

Kauza už má diplomatické dopady. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli. Ministr nechtěl, aby incident jeho návštěvě dominoval, a nechtěl také na situaci reagovat příliš přehnaně tím, že by cestu zrušil úplně. Do Číny se Blinken podle vyjádření svého ministerstva vydá, „jakmile to okolnosti umožní“.

V pátek Pentagon informoval, že další podobný špionážní čínský balon se vznáší nad Latinskou Amerikou. Jeho polohu blíže neupřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...