USA zasáhnou proti organizacím zapojeným do „nenávistné kampaně“ proti Izraeli

Nahrávám video

Spojené státy okamžitě zakročí proti organizacím napojeným na hnutí prosazující bojkot Izraele. V Jeruzalémě to řekl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který tam přijel v rámci své současné cesty do Evropy a na Blízký východ. Jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu Jordánu a následně jako první ministr zahraničí Spojených států navštívil syrské Golanské výšiny, strategicky významné území okupované Izraelem od roku 1967.

Ekonomický, kulturní a vědecký bojkot Izraele kvůli jeho okupačním aktivitám prosazuje hnutí známé pod zkratkou BDS (Boycott, Divestment and Sanctions).

„Chci dnes oznámit, že s okamžitou platností budeme identifikovat organizace zapojené do nenávistné kampaně vedené hnutím BDS a zastavíme americkou pomoc těmto organizacím,“ prohlásil Pompeo na tiskové konferenci, na níž byl také izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Ministr v únoru obvinil OSN z protiizraelského postoje, když zveřejnila seznam podniků působících v židovských osadách na palestinském Západním břehu Jordánu. Tato sídliště jsou z pohledu mezinárodního práva nelegální, USA je ale za nelegální za současné administrativy přestaly považovat. Podle Pompea seznam vydaný OSN „usnadňuje“ kampaň vedenou BDS.

BDS chce svými aktivitami přimět Izrael k ukončení okupace. Argumentuje situací v Jihoafrické republice, kde bojkot přispěl k ukončení režimu apartheidu. Izrael kampaň označuje za projev antisemitismu a ohrožení existence vlastního státu. Jeho parlament proto přijal zákon, který zakazuje vstup na území lidem viněným z podpory BDS. 

Pompeo se chystá i na Golany

Podobně jako v případě židovských osad postupovala americká administrativa v otázce syrských Golanských výšin a loni uznala izraelskou svrchovanost nad tímto územím. I tam se Pompeo chystá. Mluvčí palestinského vůdce Mahmúda Abbáse k jeho záměru Golany navštívit řekl, že je to „projev aktivní spoluúčasti na okupaci“.

Západní břeh Jordánu
Zdroj: ČT24

Víno z osady „vyrobené v Izraeli“

Pompeo navštívil osadu Pesagot, která leží mezi Jeruzalémem a palestinským Ramalláhem. Jeden z vinařů Jaakov Berg pojmenoval loni po ministrovi své červené víno, když USA oznámily, že přestávají osady považovat za nelegální. Před ministrovou návštěvou řekl, že Izraelci nikomu pozemky neukradli. Palestinci naopak poukazují na to, že Izraelci víno pěstují na půdě, která patří jim.

Berg produkuje ročně 400 tisíc lahví vína a většinu ho vyváží. Po soudním sporu s Francií musí na etiketách uvádět, že jde o víno z okupovaného území, a nikoli z Izraele. Berg ale na etiketu připojil hashtag #madeinlegality – vyrobeno legálně.

Pompeo oznámil, že v USA bude export z osad označen jako izraelský. „Všichni vývozci do USA z oblastí, kde rozhoduje Izrael, mohou na své výrobky psát ,Izrael', ,Výrobek z Izraele' nebo ,Vyrobeno v Izraeli',“ sdělil Pompeo v oznámení vydaném krátce po návštěvě vinařství.

Izrael obsadil Golany v roce 1967

Na Západním břehu ministr navštívil také místo zvané Kasr al-Jahúd u řeky Jordán, kde podle křesťanské tradice pokřtil Jan Křtitel Ježíše Krista. Podobně jako v případě židovských osad postupovala americká administrativa v otázce syrských Golanských výšin a loni uznala izraelskou svrchovanost nad tímto územím.

Golanské výšiny na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval. OSN, Evropská unie či Liga arabských států považují Golanské výšiny za území okupované Izraelem. Do oblasti ve čtvrtek Pompeo také zavítal.

„Představte si riziko, které by to představovalo pro Západ a pro Izrael, pokud by toto území kontroloval syrský prezident Bašár Asad,“ uvedl na místě Pompeo. Před návštěvou Pompeo prohlásil, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Golanské výšiny za součást Izraele je „konstatování reality“. Mluvčí palestinského vůdce Mahmúda Abbáse k jeho záměru Golany navštívit řekl, že je to „projev aktivní spoluúčasti na okupaci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...