Už jsi těhotná? Úředníci čínským ženám volají, chodí i k nim domů

Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.

Těžila v něm zejména z příběhu Jumi Jangové, která byla kvůli těhotenství poprvé kontaktována ještě před svatbou. Po ní ji pracovnice úřadu v severovýchodní Číně, kde své manželství registrovala, předala zdarma prenatální vitamíny s tím, že jí chce vláda pomoci.

Když jí později zavolal úředník, aby se zeptal, zdali si je vzala, a poté, co otěhotněla, zavolal znovu, aby sledoval její pokrok, nebrala tyto otázky příliš vážně. Ale když zaklepal u dveří po porodu s žádostí, aby ji s kolegy vyfotografovali s dítětem, to už bylo příliš. „Když přišli ke mně domů, bylo to opravdu směšné,“ popsala osmadvacetiletá Jangová. „Cítila jsem se trochu znechuceně,“ svěřila se.

loni v srpnu informoval portál National Business Daily o tom, že takzvaná úhrnná plodnost klesla v Číně v roce 2022 na rekordně nízkou hodnotu 1,09. To znamená, že na jednu ženu připadá 1,09 potomka. Pro srovnání, v Česku se porodnost v posledních letech pohybuje kolem čísla 1,71.

Asijské velmoci proto na základě zmíněných údajů reálně hrozí, že se bude v dalších letech potýkat s velkým poklesem populace, což může pro změnu mít značný vliv na ekonomický růst – pokud se tedy něco dramaticky nezmění. A právě s tímto nepříznivým výhledem se čínská vláda rozhodla „bojovat“.

Mnoho měst například nabízí bezplatné předmanželské zdravotní prohlídky, kdy jsou páry vyšetřovány na dědičné choroby a kde jim je řečeno, že by v ideálním případě měly mít děti před dosažením 35 let věku.

Úředníci se zároveň zdaleka nechodí jen osobně ptát konkrétních žen na jejich plány. Navázali i partnerství s univerzitami, aby do výuky začlenily semináře o „pozitivním pohledu na manželství a plození dětí“. Toto poselství šíří úředníci také na významných politických shromážděních.

Tento přístup ale mnoho čínských žen považuje za přímo invazivní. Na sociálních sítích si například stěžovaly na to, že se na ně úředníci obracejí i s otázkami ohledně jejich posledního menstruačního cyklu.

Kampaň za plodnost je rovněž připomínkou toho, že čínská komunistická strana má dlouhou historii vnucování své vůle lidem v oblasti reprodukčních rozhodnutí. Po desetiletí prosazovala politiku jednoho dítěte, někdy až brutálně. Úřady například pokutovaly páry, které neoprávněně otěhotněly, a některé ženy dokonce donutily k potratům.

V současnosti má země i proto, že se tato procedura stala široce dostupnou, jednu z nejvyšších měr potratovosti na světě.

Historie se opakuje

Vzhledem ke strmému ekonomickému vývoji ale komunistická strana od zmíněných praktik výrazně ustoupila, i když se nikdy zcela nevzdala pravomocí v této oblasti. V roce 2021 ale rozhodla, že páry mohou mít děti tři.

Nyní se vměšování do rozhodování párů o rodičovství vrací zpět. Ze zjištění NYT vyplynulo, že sedmdesát procent žen, s nimiž redaktorka Wangová v porodnicích hovořila, přiznalo, že se jich úředníci ptali, zda plánují mít děti.

„Nejsme jako lidé narození v sedmdesátých nebo osmdesátých letech. Každý ví, že lidé narození po roce 1990 obecně nechtějí mít děti,“ řekla Jangová. „A to, jestli je chceme mít, je velmi soukromá věc,“ dodala.

Pro komunistickou stranu jsou ovšem takové komentáře přesně tím, proč je její nová snaha – která byla označena jako kampaň za „novou kulturu manželství a plození dětí“ – tak důležitá.

„Někteří lidé věří, že manželství a porod jsou pouze soukromé záležitosti. Tento názor je nesprávný a jednostranný,“ napsala letos v tiskové zprávě vládní asociace pro plánování rodiny v Mu-tan-ťiangu, zhruba dvoumilionovém městě na severu Číny.

Faktem nicméně je, že trend klesající porodnosti se nezastavil ani po zmíněné legislativní změně před třemi lety, kdy se v zemi narodilo zhruba 10,6 milionu dětí, což bylo o dvanáct procent méně než v roce 2020. Mnoho párů od početí dítěte odrazují mimo jiné i vysoké životní náklady, stísněné bydlení a diskriminace matek v zaměstnání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...