„Už stačilo.“ Přes padesát tisíc lidí demonstrovalo v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Demonstranti v sobotu nesli například transparenty s hesly „Kanárské ostrovy na prodej, SOS“, „Nechceme emigrovat, chceme žít doma“ či „Už stačilo“. Podle deníku El País se protestu v Santa Cruz de Tenerife účastnilo přes třicet tisíc lidí, dalších čtrnáct tisíc demonstrovalo v Las Palmas de Gran Canaria, asi devět tisíc na Lanzarote a 2800 na ostrově Fuerteventura.

Organizátoři protestů požadují, aby úřady zajistily kontrolu dodržování pravidel pro prázdninové pronájmy, omezily nákup nemovitostí lidí, kteří na ostrovech nebydlí, či zavedly ekologickou daň pro turisty.

Dopravní zácpy a vysoké nájmy

„Potřebujeme zcela změnit ekonomický model našeho regionu,“ řekl deníku El País pětapadesátiletý Antonio Bueno. „Ten, který máme na Kanárských ostrovech, jde proti kvalitě života a je neudržitelný,“ dodal a zmínil například neustálé dopravní zácpy kvůli cestovnímu ruchu a vysoké nájmy. Ty jsou podle deníku El País čtvrté nejvyšší ze všech španělských autonomních regionů.

Na Kanárských ostrovech žije asi 2,2 milionu lidí a loni je navštívilo na čtrnáct milionů zahraničních turistů, většinou z Británie, Německa či Nizozemska. Kromě toho tam loni přijely také na dva miliony španělských turistů, napsala agentura DPA. Cestovní ruch je pro tamní ekonomiku ale klíčový a zajišťuje asi čtyřicet procent pracovních míst.

Přesto jsou podle deníku El País na Kanárských ostrovech druhé nejnižší platy ze 17 španělských autonomních regionů a mají jednu z nejvyšších nezaměstnaností v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...