Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
Humanitární krize v Pásmu Gazy v poslední době vyvolává stále větší kritiku mezinárodního společenství. Od začátku izraelské ofenzivy v říjnu 2023 zemřely v enklávě podle místních úřadů ovládaných Hamásem desítky tisíc lidí.
Tlak na Jeruzalém roste, přestože čísla nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Už loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko, nově uznalo nezávislost Státu Palestina.
Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země stejný krok učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. V dopisu navíc šéf Elysejského paláce vyjádřil záměr k podobnému opatření přesvědčit i ostatní státy.
„Je třeba zaručit odzbrojení Hamásu, zabezpečit a obnovit Gazu. A nakonec je třeba vybudovat Stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby se přijetím své demilitarizace a plným uznáním Izraele podílel na bezpečnosti na Blízkém východě. Žádná jiná možnost není,“ je přesvědčen Macron.
Reakce ve Francii se různí. „Levice (rozhodnutí) jednoznačně podporuje, tvrdí, že prezident Macron ji vyslechl. Předseda Nepoddajné Francie dokonce říká, proč s tím čekat na září a nevyhlásit to okamžitě. Pravice naopak tento krok silně kritizuje, zejména republikáni, kteří tvrdí, že se jedná o přímou odměnu teroristům, kteří stojí za masakrem ze 7. října (2023) a že to neuklidní situaci,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Kritika Washingtonu a Tel Avivu
Macronův postoj kritizují i Spojené státy. „Toto bezohledné rozhodnutí pouze slouží propagandě Hamásu a oddaluje mír. Je to facka do tváře obětí 7. října,“ prohlásil Rubio v narážce na teroristický útok palestinské skupiny a jejích spojenců, při němž předloni přišlo na jihu židovského státu o život na 1200 lidí. Dalších 251 jich ozbrojenci unesli jako rukojmí do Pásma Gazy, kde desítky z nich dosud zůstávají.
Šéf Bílého domu Trump podle BBC věc komentoval před odletem do Skotska. „Nezáleží na tom, co říká,“ prohlásil s odkazem na Macronův záměr. „Je to moc dobrý chlap, mám ho rád, ale to prohlášení nemá váhu,“ dodal.
Trump podle stanice také prohlásil, že Hamás bude dopaden, že skupina o dohodu neusiluje a že její členové „chtějí zemřít“ a „Izrael to musí dokončit“.
Jako nepřijatelné ústupky teroristům či ohrožení svého vlastního státu kritizovali plán šéfa Elysejského paláce izraelští vládní představitelé. Podle premiéra Benjamina Netanjahua rozhodnutí odměňuje teror.
Francie, Německo a Británie vybízí k ukončení humanitární katastrofy
Německo nemá nyní v plánu uznat palestinský stát, reagoval mluvčí tamní vlády. Bezpečnost Izraele má dle něj prvořadý význam. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že uznání palestinského státu se musí uskutečnit současně s uznáním Izraele tímto novým státem. Podle britského premiéra Keira Starmera jeho země podporuje vznik palestinského státu, ale za přednější považuje zajištění příměří a zmírnění utrpení lidí v Pásmu Gazy.
Německý kancléř Friedrich Merz, Macron a Starmer se v pátek mimořádně spojili přes telefonát, aby probrali situaci v Pásmu Gazy. Poté tyto tři strany podle AFP ve společném prohlášení vybídly k ukončení humanitární katastrofy.
„Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ stojí v prohlášení. To Izraeli zároveň vzkazuje, že „musí dodržovat své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva“.
„Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého musí být dosaženo na základě přímého jednání a dohody obou stran,“ reagovala na oznámení Paříže tuzemská diplomacie. Stejně situaci vnímá i prezident Petr Pavel.
Plán ocenil Madrid či Rijád
Naopak Palestinci v něm vidí krok správným směrem. K tomuto hodnocení se ze zahraničí přidal například španělský premiér Pedro Sánchez či ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, které jej označilo za historické rozhodnutí.
Palestinci si dělají kromě Pásma Gazy nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny.
Expert: Jediná cesta je dvoustátní řešení
Rozhodnutí Paříže může mít vliv i na další státy, míní politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Francie je poměrně významným mezinárodním hráčem, je členem Rady bezpečnosti OSN, takže to samozřejmě má určitou váhu. Samotný dopad na válku v Gaze to ale mít nemusí,“ upozornil expert.
Uznání Palestiny se podle Jelena týká mimo jiné uznání palestinské vlády vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem, který ale nemá na dění v Gaze „prakticky žádný vliv“. Moc Hamásu v enklávě nicméně podle Jelena slábne. Pokud jde o Abbásovu vládu, která sídlí na Západním břehu, jeho strana Fatah má s Hamásem velmi napjaté nepřátelské vztahy, poznamenal politický geograf.
Dvoustátní řešení konfliktu schválila v rezoluci v roce 1947 Rada bezpečnosti. „Bohužel pro Palestince to tehdy nerespektovaly především okolní arabské státy, které Izrael okamžitě napadly. Na druhou stranu od té doby uběhla řada desetiletí a dvoustátní řešení bylo na stole znovu v roce 1993 a zavázali se k němu jak Palestinci, tak Izraelci. Bohužel od té doby opět utekla spousta času a nevyřešilo se nic, ale dvoustátní řešení je jediné možné, které dlouhodobě zajistí stabilitu,“ zdůraznil expert.
S touto cestou však musí souhlasit všichni stálí členové Rady bezpečnosti včetně Spojených států. Ty přitom loni hlasovaly i proti přijetí Palestiny za stálého člena OSN, připomněl Jelen s tím, že palestinský stát tak zatím má pozorovatelský status.
