V Belgii zadrželi tři podezřelé z přípravy útoku na politiky

Policie v Belgii zadržela tři mladé muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky, zřejmě mimo jiné na premiéra Barta de Wevera. Ve čtvrtek o tom podle agentury AP informovaly místní prokuratura a policie. Podezřelí podle dostupných informací chystali útok pomocí dronu, jenž měl nést výbušniny. Existují také náznaky, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů, uvedla prokuratura.

Vyšetřovatelé neupřesnili, kteří političtí představitelé mohli být cílem útoku. Ministr zahraničí Maxime Prévot nicméně na sociální síti X napsal, že „zpráva o plánovaném útoku zaměřeném na premiéra Barta de Wevera je hluboce šokující“. „Tato událost nám důrazně připomíná, že teroristická hrozba je stále reálná a že musíme zůstat ostražití,“ dodal. Ministr obrany Theo Francken podle AP vyjádřil premiérovi podporu a poděkoval bezpečnostním složkám.

Úřady podezřelé neidentifikovaly, podle AP o nich není moc detailů, není jasné ani jejich pohlaví. Trojice podle dostupných informací žila v Antverpách, podle prokuratury jde o osoby narozené v letech 2001, 2002 a 2007. Dvě z nich policie nadále vyslýchá, v pátek by měli předstoupit před vyšetřujícího soudce. Třetího podezřelého propustila.

V domě jednoho z podezřelých policie nalezla podomácku vyrobenou bombu. „Máme rovněž indicie, že záměrem bylo postavit dron, který by nesl náklad,“ uvedla prokuratura. Improvizované zařízení, které policie při prohlídce nalezla, nebylo v tu dobu funkční. Na místě byly také kovové kuličky. Ty útočníci někdy využívají k tomu, aby se při výbuchu rozlétly po okolí a způsobily co nejvíce zranění. Podezřelí měli 3D tiskárnu, kterou podle vyšetřovatelů používali k výrobě dílů pro plánovaný útok.

Prokuratura uvedla, že případ vyšetřuje mimo jiné jako pokus o teroristickou vraždu a účast na aktivitách teroristické skupiny.

Belgické úřady jsou v posledních měsících pod tlakem kvůli sérii střeleb v Bruselu a drogové kriminalitě v Antverpách. Nebezpečím jsou také výhrůžky státním úředníkům, kvůli čemuž dostal bývalý ministr spravedlnosti policejní ochranu. Belgická prokuratura letos zahájila přibližně osmdesát nových vyšetřování terorismu, což je více než za celý loňský rok, napsala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...