USA útočily na íránskou základnu. Teherán provedl odvetný úder

Nahrávám video

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil pět íránských dronů a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.

Íránská média ráno informovala, že východně od Bandar Abbásu byly slyšet tři exploze kolem 1:30 místního času (o půlnoci SELČ). Dodala, že protivzdušná obrana byla na několik minut aktivována a že úřady situaci dále sledují a snaží se zjistit původ zvuků. Agentura Tasním s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj uvedla, že nejsou hlášeny oběti ani materiální škody.

Podle íránské agentury Tasním předtím íránské revoluční gardy konfrontovaly americký ropný tanker pokoušející se proplout Hormuzským průlivem. Podle íránské státní televize Teherán prohlásil, že útočil na čtyři lodě, které se pokusily proplout Hormuzskou úžinou.

„Tyto akce byly promyšlené, čistě obranné a provedené s cílem zachovat příměří,“ uvedl podle AFP americký představitel pod podmínkou anonymity. Sestřelené drony podle něj představovaly „hrozbu v okolí Hormuzského průlivu“. Americká armáda také zasáhla „pozemní řídicí stanici v Bandar Abbásu, která hrozila odpálením pátého dronu“, dodal zdroj.

Bandar Abbás je považován za jedno z nejdůležitějších íránských vojenských center v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu.

Také Reuters s odvoláním na amerického činitele, který si nepřál být jmenován, napsal, že americká armáda provedla v Íránu nové údery zaměřené na vojenský objekt, o kterém se američtí představitelé domnívali, že představuje hrozbu pro americké síly a komerční námořní dopravu v Hormuzském průlivu. Zdroj také uvedl, že americká armáda zachytila a sestřelila několik íránských dronů, které představovaly podobnou hrozbu.

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek prohlásily, že ve 4:50 místního času v reakci na úder zaútočily na americkou leteckou základnu. Neuvedly, kde se základna nachází, ale útoky raketami a drony ráno hlásil Kuvajt. Írán v minulých měsících opakovaně útočil na země, kde se nacházejí americké vojenské základny, a Kuvajt patří mezi ně.

Íránské revoluční gardy také varovaly, že jakékoli opakování toho, co označily za agresi, vyvolá rozhodnější reakci, a uvedly, že odpovědnost za následky nese „agresor“.

Křehké příměří

Íránská média nedávno informovala o výbuších v regionu po nočních přestřelkách s americkou armádou. USA útočily mimo jiné na cíle na íránské pevnině, zatímco Írán útočil na americké válečné lodě raketami a motorovými čluny.

„Právě teď se (USA a Írán) nacházejí někde mezi, v nebezpečné zóně mezi válkou a mírem, a není v ničím zájmu, aby tato válka pokračovala,“ varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ceny ropy po amerických útocích opět rostou.

Od 8. dubna platí příměří v blízkovýchodní válce, kterou rozpoutaly koncem února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, což zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Ten odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.

Rozporné zprávy ohledně stavu jednání

Podle serveru Axios Spojené státy a Írán dosáhly dohody na memorandu o porozumění, které by prodloužilo současné příměří o šedesát dní a položilo základy pro rozhovory o íránském jaderném programu. Nyní potřebuje souhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa, doplnil server s odvoláním na dva americké představitele a jeden zdroj zapojený do zprostředkování jednání. Dosažení dohody na prodloužení příměří o šedesát dní potvrdil i zdroj agentury Reuters.

Server The Times of Israel namítl, že Axios nesprávně charakterizuje stav jednání. S odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země píše, že dohoda je sice na dosah, ale žádná ze stran zatím nedala konečnou odpověď, a proto by nebylo přesné tvrdit, že vyjednavači obou stran dosáhli dohody.

Íránská agentura Tasním později informovala, že memorandum nebylo dokončeno ani potvrzeno a zprávy tvrdící opak označila za nepravdivé.

Memorandum má podle zdrojů Axiosu obsahovat ustanovení o neomezené lodní dopravě Hormuzským průlivem. To podle jednoho z amerických představitelů znamená žádné vybírání mýta ani útoky. Írán bude také muset do třiceti dnů z vodní cesty odstranit všechny miny. Američané zase zruší námořní blokádu íránských přístavů, ovšem úměrně k obnovení komerční lodní dopravy.

Dokument bude také zahrnovat závazek Íránu, že nebude usilovat o získání jaderné zbraně, uvedly zdroje serveru. Rovněž bude stanovovat, že prvními otázkami, o nichž se bude během šedesátidenního období jednat, budou způsob likvidace vysoce obohaceného íránského uranu a hledání řešení íránských programů obohacování.

Spojené státy se v memorandu zavážou projednat zmírnění sankcí a uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků. Dokument má podle serveru obsahovat také diskusi o mechanismu, který pomůže Íránu začít přijímat zboží a humanitární pomoc.

Nekonečně natahovaný seriál

„Vypadá to jako nekonečně natahovaný seriál. Celá ta plejáda výměn signálů a náznaků, že dohoda je blízko, pak se zase dohoda nerealizuje a zase se blíží. Jsme nepochybně v situaci, kdy Írán a Spojené státy se pokoušejí jeden druhého přesvědčit, že mají dost času získat ústupky na té druhé straně,“ podotkl amerikanista Jakub Lepš (TOP 09) z University of New York in Prague.

Nahrávám video

Přetahování o Hormuz

Prezident Trump přitom odmítl možnost, že by v budoucnu Hormuzský průliv kontroloval Írán spolu s Ománem. Pokud by se o to dvojice zemí pokusila, pohrozil tvrdou reakcí. „Omán se bude chovat jako všichni ostatní nebo je budeme muset vyhodit do povětří. Oni to chápou,“ uvedl Trump. Příspěvek s videem, který tuto větu zdůraznil, posléze na sítí X zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí. Teherán vyjádřil v reakci na „výhružnou rétoriku americký činitelů“ íránskou solidaritu s Ománem.

Trump dodal, že si dohled nad strategicky významnou úžinou chtějí ponechat Spojené státy a že právě to je jedním z předmětů vyjednávání mezi Washingtonem a Teheránem.

USA rovněž uvalily sankce na „Perský úřad pro záliv“ – íránský orgán pověřený výběrem plateb od lodí proplouvajících Hormuzem. Ministerstvo financí USA sdělilo, že všechny lodě, které zaplatí za toto povolení, by mohly být také „vystaveny riziku sankcí“.

Řeší se také otázka budoucnosti íránských zásob obohaceného uranu. Trump vyloučil možnost, že by je převzalo Rusko nebo Čína. „Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň,“ zdůraznil na zasedání kabinetu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Írán podle Reuters zase trvá na tom, aby Spojené státy uvolnily íránské finanční prostředky, a na zrušení sankcí proti Teheránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...