V Brazílii za rok zmizelo přes 13 tisíc čtverečních kilometrů pralesa. Mýcení vzrostlo nejvíce za 15 let

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel o 13 235 kilometrů čtverečních své rozlohy. Zjištění se opírá o satelitní data.

Zpráva INPE se sice dočkala zveřejnění ve čtvrtek, datována ale byla už 27. října, tedy před začátkem klimatické konference COP26 v Glasgow. Úřady tak podle zpravodajského webu BBC s jejím zveřejněním patrně čekaly, až konference skončí.

„Je to ostuda. Je to zločin,“ zdůrazňuje Márcio Astrini, šéf sítě ekologických neziskových skupin Observatorio del Clima. „Vidíme ničení amazonského deštného pralesa vládou, která ničení životního prostředí učinila svou veřejnou politikou,“ dodává.

Brazilský ministr životního prostředí Joaquim Leite poznamenal, že data představují „výzvu“. Úřady podle něj musí „proti těmto zločinům“ důrazněji postupovat. Zároveň ale doplnil, že „údaje zrovna neodrážejí situaci z posledních několika měsíců“.

Ke zrychlenému tempu odlesňování dochází, přestože se prezident Bolsonaro nyní snaží ukázat, že jeho vláda to s ochranou amazonského pralesa myslí vážně. Na nedávné klimatické konferenci COP26 v Glasgow brazilská vláda oznámila závazek ukončit nelegální odlesňování do roku 2028, což by vyžadovalo výrazné meziroční poklesy.

Rychlejší těžba za Bolsonara

Bývalý armádní důstojník a nyní prezident Bolsonaro však stále volá po rozšíření těžby a komerčního zemědělství v chráněných částech pralesa.

Před začátkem jeho prezidentského mandátu v lednu 2019 nezaznamenala brazilská Amazonie meziroční úbytek lesů přesahující deset tisíc kilometrů čtverečních. V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 kilometrů čtverečních.

Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent leží v Brazílii. Deštný les dokáže pohltit významné množství uhlíku, čímž přispívá ke zpomalení globálního oteplování. Vědci ale varují, že tuto schopnost začíná ztrácet. Amazonský les je domovem zhruba tří milionů rostlinných a živočišných druhů, stejně jako milionu původních amerických obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...