V Dánsku se konají předčasné parlamentní volby. Premiérka chce politickou jednotu

Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.

Předvolební kampaň byla především soubojem o středové voliče. Podle průzkumu veřejného mínění Gallupova ústavu, publikovaného v pondělí večer, zůstávalo těsně před hlasováním 24 procent voličů nerozhodnutých, koho podpoří.

Dosavadní dánská premiérka Mette Frederiksenová, která stojí v čele menšinového kabinetu, v říjnu ohlásila předčasné volby pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany. Frederiksenová byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až sedmnáct milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.

Předvolební průzkumy veřejného mínění ukázaly, že sociální demokraté premiérky Frederiksenové by se mohli po volbách znovu stát v parlamentu největší stranou. Středolevý ani středopravý blok ale pravděpodobně nezískají ve 179členném Folketingu většinu devadesáti křesel. A Frederiksenová už při oznamování předčasných voleb, které se konají sedm měsíců před koncem jejího čtyřletého mandátu, prohlásila, že si přeje „širokou vládu se stranami z obou křídel politického středu“.

Svůj postoj premiérka zdůvodnila tím, že v době nejistoty na mezinárodní scéně je zapotřebí především politická jednota.

Umírnění mohou sehrát klíčovou roli

Klíčovou roli při formování příští vlády by mohla sehrát nová centristická strana Umírněných, kterou jen několik měsíců před volbami založil expremiér Lars Lökke Rasmussen. Ta má podle průzkumů šanci obsadit třetí místo za Sociálnědemokratickou stranou a Rasmussenovou bývalou Liberální stranou Venstre.

Rasmussen myšlenku široké vládní koalice podporuje, odmítl ale říci, koho by si přál jako šéfa nové vlády, ani sám zájem o tento post nevyjádřil. Podle průzkumů by mu nicméně voliči dali přednost před pravicovými kandidáty, jimiž jsou vůdce liberálů Jakob Ellemann-Jensen a Sören Pape Poulsen, který stojí v čele Konzervativní lidové strany.

Volby se konají v době, kdy se Dánsko podobně jako další evropské země potýká s vysokými cenami energií a rostoucí inflací v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata také vévodila předvolební kampani.

Volební místnosti se uzavřou ve 20 hodin středoevropského času, hned poté by měly být zveřejněny výsledky dvou průzkumů u voličů při odchodu z volebních místností. Spolehlivé předběžné výsledky hlasování se očekávají mezi půlnocí a středeční druhou hodinou ranní, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 32 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...