V Evropské unii mnozí zvažují omezení práva veta. Musí to schválit všichni členové

Nahrávám video

V Bruselu se rozbíhá zásadní debata, která propojuje rozšiřování bloku o další země s vnitřní reformou. Kromě změn v počtu europoslanců, komisařů nebo rozpočtu má zahrnovat především omezení práva veta. To by mělo přispět k efektivnějšímu rozhodování v Unii, podle kritiků ale může oslabit postavení národních vlád.

Za téměř dvacet let členství v Evropské Unii se Česká republika dokázala ve většině případů dohodnout. Jedním z důvodů je i silná kultura souhlasu, politici se vždy snaží přijít s kompromisem, který je přijatelný pro všechny.

V několika oblastech se vždycky musí shodnout všechny členské státy. Jedná se například o daňovou politiku, kvůli které Česko použilo své první a zatím i poslední veto. Týkalo se zvýšení minimální spotřební daně na pivo, kterou v roce 2006 zablokovalo. Jednomyslně musí členové rozhodnout i v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, rozpočtu nebo rozšiřování. O zbylých tématech, hlavně o regulaci vnitřního trhu, se rozhoduje takzvanou kvalifikovanou, přibližně dvoutřetinovou většinou.

Unie může mít v budoucnu třicet a více členů. Rozhovory vedou čtyři země západního Balkánu, šanci na jejich otevření má Ukrajina, Moldavsko nebo Bosna a Hercegovina. Západní členské státy říkají, že jednomyslné hlasování je třeba omezit, aby fungování celého společenství nezablokoval postoj jediné vlády. Podle analytika Institutu pro evropskou politiku Europeum Žiga Faktora je sice právo veta stále garantem kompromisu, ale pro budoucnost Unie, její akceschopnost a vizi o více než třiceti členech může být brzdou.

Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové již nebude možné při hledání řešení zohlednit stoprocentně požadavky každého. „Možná právě teď je čas pro takový střízlivý přístup,“ uvedla Baerbocková.

Menší státy se bojí přehlasování

„Ve chvíli, kdy se dostaneme do modelu, že určitá skupina zemí přehlasuje nějakou jinou, tak si vykopáváme příkop v jednotě. A to je v dnešní době trošku nebezpečná hra,“ komentoval možné zrušení práva veta ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Česko, Slovensko nebo Polsko rozšíření podporují, ke změnám v rozhodování se ale staví zdrženlivě. Obávají se přehlasování v citlivých otázkách. Unie ale počítá s tím, že v případech životního národního zájmu bude možné takové jednání zastavit. 

„Ty státy, které se brání změnám volebních procesů v rámci EU, argumentují tím, že EU skrze jakoukoliv krizi byla schopna reagovat i v rámci aktuálního nastavení Lisabonské smlouvy. Unie tedy byla vždy dost flexibilní, aby nebylo potřeba měnit základní nastavení,“ vysvětluje Faktor. Podle něj to ale bylo dáno tím, že bylo jen sedmadvacet členských zemí. 

Podle Německa nebo Francie je reforma nutnou součástí rozšíření, a to i kvůli zkušenosti s Maďarskem, které vetem opakovaně komplikuje pomoc Ukrajině a hrozí i blokováním vstupních rozhovorů. Debata o omezení či zrušení práva veta však podle bruselského zpravodaje ČT Petra Obrovského potrvá roky. Jakékoliv změny musí podpořit celá Unie. Česko i všechny ostatní státy navíc mohou na omezení práva veta použít právě právo veta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...