V Íránu probíhá debata o jaderném programu, míní expert. Režim ale ústupky odmítá

Nahrávám video

Británie, Francie a Německo zesilují tlak na Írán, aby umožnil nezávislou kontrolu svých jaderných zařízení. Jejich diplomaté pohrozili opětovnými sankcemi. Írán od konce června, kdy izraelské a americké údery poškodily jeho jaderný program, do země odmítal vpustit kontrolory, teď už se to možná mění. Expert Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička upozorňuje, že debata o tom, jak k jednáním o jaderném programu přistupovat, probíhají i uvnitř režimu.

Írán se dva měsíce od války s Izraelem, ve které utrpěl těžké ztráty, zase snaží ukázat svou sílu. Přestože Izraelci v červnu zničili jeho protivzdušnou obranu i velkou část balistických střel, Teherán trvá na tom, že dokáže odrazit jakýkoli další útok a tamní armáda pořádá vojenská cvičení.

„(Prezident USA Donald Trump) chce, aby Írán poslouchal rozkazy Ameriky. Íránský národ je takovou velkou urážkou hluboce dotčen a postaví se na odpor,“ nechal se nedávno slyšet nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Ústupky režim nepřipouští ani v otázce kontroly a omezení svého jaderného programu.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Horčička však upozorňuje, že Írán nedemonstruje jednotu. „Navenek je to mediální kampaň, ale směřována je i dovnitř. Naopak bych řekl, že uvnitř režimu zcela otevřeně probíhá debata mezi reformními kruhy, pragmatiky a konzervativci o tom, jakým způsobem by měla být vedena jednání (o jaderném programu) a íránská zahraniční politika jako taková,“ řekl. Například podle reformistů by Írán měl bezpodmínečně zastavit jakékoliv jaderné ambice a eliminovat tak riziko dalších sankcí a bezpečnostních rizik. „Režim není neotřesený, ani jednotný, byť se tak snaží působit,“ shrnul Horčička.

Hrozba sankcí

Vedení islámské republiky se po bezprecedentním červnovém úderu na tři jaderná zařízení snaží vystupovat z pozice síly. Přitom stále není jasné, jak velké škody americké bomby způsobily. Teherán k zařízením dlouho odmítal vpustit inspektory Mezinárodní atomové agentury (MMAE) s odůvodněním, že to není bezpečné. Podle středečního vyjádření šéfa MAAE Rafaela Grossiho jsou však nyní inspektoři zpět v Íránu a chystají se tam obnovit práci, což později potvrdil i Teherán. Finální dohoda o spolupráci Teheránu a MAAE však zatím na stole není, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Tři evropské velmoci označované jako skupina E3 se v úterý znovu snažily Írán přesvědčit, aby začal spolupracovat. „Uvidíme, jestli se Íráncům dá ve věci prodloužení dané lhůty věřit, nebo si s námi jen hrají. Chceme zjistit, jestli dosáhli nějakého pokroku ohledně podmínek, které jsme stanovili,“ přiblížil diplomat skupiny E3.

Rozhovory před měsícem v Istanbulu pokrok nepřinesly. Evropané chtějí slib, že mezinárodní odborníci dostanou přístup k atomovým zařízením a skladům obohaceného uranu co nejdřív a že se Teherán plně zapojí do diplomatických jednání i se Spojenými státy. Jinak Británie, Francie a Německo hrozí, že od října znovu zavedou přísné sankce.

„Za žádných okolností se nevzdáme, podobné hrozby nás nepřinutí k ústupkům. Budeme hájit naše národní zájmy s ohledem na mezinárodní právo,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Baghají. Teherán přímá jednání s Washingtonem opakovaně vyloučil.

Diplomatická přestřelka s Austrálií

Na diplomatickém poli přitom Írán utržil další ránu – v úterý Austrálie kvůli sérii antisemitských útoků vyzvala jeho velvyslance, aby do týdne opustil zemi.

„Australská tajná služba shromáždila dostatek důvěryhodných informací, aby dospěla k velmi znepokojivému závěru, že íránská vláda řídila alespoň dva z těchto útoků,“ sdělil k důvodu vyhoštění australský premiér Anthony Albanese.

Za zapálením košer restaurace v Sydney a synagogy v Melbourne stojí podle australských úřadů Íránské revoluční gardy, které teď země hodlá zařadit na seznam teroristických organizací. Teherán vinu popírá a zvažuje odvetná opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...