Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Západoněmecká spolková země Porýní-Falc sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií a má zhruba 4,1 milionu obyvatel. V hlavním městě Mohuči žije na 220 tisíc lidí, dalšími velkými městy jsou Ludwigshafen, Koblenc, Trevír a Kaiserslautern. Hlasovat aktuálně mohlo zhruba 2,95 milionu voličů.

CDU vedl do voleb její zemský předseda, padesátiletý Gordon Schnieder, který má nyní naději stát se po 35 letech prvním premiérem této spolkové země z řad křesťanských demokratů. Od roku 1991 zemi vládla v různých koalicích sociální demokracie.

Nynější zemský premiér, 52letý Alexander Schweitzer, svou funkci obhajoval. SPD ale nakonec podle všeho dosáhla nejhoršího výsledku od vzniku Porýní-Falce po druhé světové válce. Agentura DPA to označila za další fiasko. V zemských volbách v sousedním Bádensku-Württembersku před dvěma týdny dostali sociální demokraté dokonce jen 5,5 procenta hlasů.

Na třetím místě skončila podle obou prognóz se ziskem pětiny hlasů strana AfD, kterou vedl do voleb Jan Bollinger. Ve volbách v roce 2021 přitom získala jen 8,3 procenta. Pokud se dvacet procent pro AfD potvrdí, půjde podle agentury DPA o nejvyšší volební zisk strany ve spolkové zemi na západě Německa.

Do zemského sněmu v Mohuči se podle prognóz dostali už jen Zelení se ziskem mezi 7,5 a 8,5 procenta hlasů. Strana Levice získala 4,4 až 4,5 procenta, a skončila tak těsně pod hranicí nutnou pro zvolení. Do zemského parlamentu se nedostali se ziskem 3,5 až 3,9 procenta ani Svobodní voliči (FW).

Hluboko pod volebním prahem zůstala Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem dvou až 2,1 procenta. Pro tradiční liberální stranu je to další porážka v řadě. Loni v únoru se nedostala při parlamentních volbách do Spolkového sněmu, před dvěma týdny se neprobojovala ani do zemského sněmu v Bádensku-Württembersku, které bylo kdysi její baštou.

Porýní-Falc vedla v posledních deseti letech vláda sociálních demokratů, zelených a FDP. Vzhledem k tomu, že SPD i CDU odmítají spolupráci s AfD, vznikne pravděpodobně nyní zemská vláda křesťanských a sociálních demokratů. Stejná koalice vládne od loňského května celému Německu.

Kampani v Porýní-Falci dominovala hospodářská témata. S problémy se kvůli vysokým cenám energií v současnosti po celém světě potýká chemický průmysl, v Ludwigshafenu přitom sídlí jeden z největších chemických koncernů na světě – BASF. Ve spolkové zemi je i řada farmaceutických firem, například BioNTech, který proslul vakcínou proti covidu-19.

Zanedbatelné nebylo v kampani ani téma podpory zemědělství, z Porýní-Falce totiž pochází mimo jiné více než šedesát procent produkce německého vína. Voliče zajímala také kvalita školství a problém násilí na školách, migrace či regionální doprava.

Zatímco pro Merzovu CDU bude zřejmě výsledek voleb znamenat zadostiučinění poté, co před dvěma týdny v Bádensku-Württembersku skončila až druhá za Zelenými, pro SPD jde o další bolestivou porážku. Podle pozorovatelů by to mohlo ve straně probudit levicové kritiky současného vedení, které stranu přivedlo do celostátní koalice s konzervativní unií CDU/CSU.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby v Německu odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska – Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Hlasování v Bavorsku

Kromě Porýní-Falce se v neděli hlasovalo také v Bavorsku, kde proběhlo druhé kolo komunálních voleb. Pozornost se upírala hlavně na metropoli Mnichov, kde se utkali dosavadní primátor z SPD Dieter Reiter a jeho vyzyvatel ze strany Zelených Dominik Krause.

Po sečtení více než poloviny volebních okrsků vedl s 59 procenty hlasů kandidát Zelených, 35letý Krause. Dosavadní šéf radnice, 67letý sociální demokrat Reiter, měl v tu chvíli jen 41 procent hlasů, informovala stanice bavorského rozhlasu BR. Reiter následně uznal porážku.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Mnichov bude mít prvního primátora ze strany Zelených v dějinách. Sociální demokracie (SPD) tak o mnichovskou radnici přichází po 42 letech. V roce 2020 získal Reiter v prvním kole 47,9 procenta hlasů, v druhém pak 71,7 procenta. Jeho kampaň ale nyní ovlivnila kauza kolem jeho činnosti v dozorčí radě fotbalového klubu FC Bayern. Primátor se postu v radě minulý týden vzdal.

První kolo komunálních voleb se v Bavorsku konalo před dvěma týdny. V Mnichově se do druhého kola probojovali z prvního místa Reiter a z druhého Krause, který je nyní na radnici zástupcem primátora. Třetí kandidát, člen konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Clemens Baumgärtner, podpořil před nedělním druhým kolem Reitera.

V Bavorsku, které má zhruba 13,3 milionu obyvatel, se rozhodovalo o starostech a primátorech více než 250 obcí a měst a o vedení 29 zemských okresů. Například v Norimberku podle všeho funkci obhájil primátor z CSU Marcus König, naopak v Augsburgu zřejmě dosavadní šéfka radnice Eva Weberová z CSU prohrála souboj s vyzyvatelem z SPD Florianem Freundem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 48 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 4 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 5 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 5 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 5 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 6 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.