Istanbulský soud poslal na doživotí do vězení šest lidí, včetně tří novinářů. Podle soudu měli vazby na hnutí, které podle Ankary stálo za pokusem části armády o převrat v červenci 2016. Informoval o tom turecký deník Hürriyet. Všichni odsouzení obvinění odmítají. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) označila pátek kvůli verdiktu soudu za „černý den“ pro svobodu tisku v Turecku.
Všech šest obžalovaných, mezi nimiž byli známí novináři Ahmet Altan (67), Mehmet Altan (65) a komentátorka a spisovatelka Nazli Ilicaková (73), bylo podle agentury Anadolu odsouzeno za „pokus o narušení ústavního pořádku“.
Dalšími třemi odsouzenými jsou bývalý ředitel marketingu deníku Zaman Yakup Simsek, instruktor policejní akademie Sükrü Tugrul Özsengül a bývalý grafik deníku Zaman Fevzi Yazici. Zaman býval největším opozičním listem v zemi, než ho v březnu 2016 převzaly turecké úřady. Po pokusu o puč bylo podle nezávislé organizace P24 v Turecku zavřeno na 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně vysílání kurdského dětského programu.
Bratři Altanové byli zatčeni v září 2016, Ilicaková, která do roku 2013 pracovala pro provládní deník Sabah, byla zatčena už koncem července 2016, tedy krátce po pokusu části armády o puč.
Z něj Ankara viní hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které označuje za teroristickou skupinu a jeho příznivce, i jen domnělé, dlouhodobě pronásleduje. Od července 2016 režim tažení proti nim ještě zintenzivnil.
V tureckých věznicích je až 150 novinářů
Za rok a půl bylo v souvislosti s pokusem o puč propuštěno ze zaměstnání či suspendováno na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho přes 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi. Ve vězení je v současnosti v Turecku podle novinářské asociace i na 150 novinářů, řada z nich je obviněna z podpory teroristické skupiny, jíž prokuratura míní Gülenovo hnutí.
V případě Mehmeta Altana a dalšího novináře Sahina Alpaye letos v lednu turecký ústavní soud rozhodl, že by měli být propuštěni. Podle tohoto soudu byla vazbou porušena jejich základní práva. Ve verdiktu se také uvádělo, že v případě žurnalistů bylo porušeno jejich právo „na svobodu projevu“ a svoboda tisku, kterou zaručuje ústava.
Soudy nižší instance ale odmítly dva novináře propustit se zdůvodněním, že počkají, až bude rozhodnutí ústavního soudu publikováno v úředním věstníku. Tou dobou už ovšem bylo znění rozsudku zveřejněno na internetových stránkách ústavního soudu. Istanbulský soud tak nyní vynesl rozsudek v rozporu s rozhodnutím ústavního soudu.
