Válka s Íránem vyčerpala zásoby klíčových zbraní armády USA, píší NYT

Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.

Spojené státy od začátku konfliktu spotřebovaly podle NYT přibližně 1100 vysoce přesných střel dlouhého doletu typu JASSM-ER, které byly původně určeny pro případný konflikt s Čínou. To se blíží počtu, který USA mají ještě k dispozici ve svých zásobách. Armáda zároveň vystřelila více než tisíc střel Tomahawk, tedy zhruba desetinásobek ročního nákupu. Použila také přes 1200 raket systému protivzdušné obrany Patriot, který je určen k ničení letadel a balistických střel. Loni jich přitom bylo v USA vyprodukováno jen šest set. Cena raket Patriot přesahuje čtyři miliony dolarů (asi 83,5 milionu korun) za kus.

Tomahawky, jejichž cena za kus je přibližně 3,6 milionu dolarů (asi 75 milionů korun), jsou střely s plochou dráhou letu na delší vzdálenost, které USA široce používají od první války v Perském zálivu v roce 1991. Zůstávají klíčovou municí pro potenciální budoucí konflikty, včetně případné války v Asii. Střela JASSM-ER stojí zhruba 1,1 milionu dolarů (asi 22,9 milionu korun).

Podle dvou nezávislých analýz dosahují náklady na 38denní válku až jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun) denně. Bílý dům odmítl poskytnout odhady. Vládní představitelé nicméně po prvních dvou dnech konfliktu informovali zákonodárce, že armáda použila munici v ceně 5,6 miliardy dolarů (asi 116,6 miliardy korun).

Pentagon oficiálně nezveřejnil podrobnosti o spotřebě munice. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová tvrzení o nedostatku zbraní odmítla s tím, že Spojené státy mají dostatečné zásoby k obraně země i k vedení vojenských operací. Podobně se vyjádřil i mluvčí Pentagonu Sean Parnell, který odmítl komentovat konkrétní údaje s odvoláním na bezpečnost operací.

Zbrojaři chtějí dlouhodobou jistotu, kterou zatím nemají

Podle demokratického senátora Jacka Reeda může při současném tempu výroby trvat roky, než se zásoby doplní na původní úroveň. Analytici upozorňují, že některých druhů munice a protiraketové obrany měly USA nedostatek už před válkou a že situace je nyní ještě horší.

Někteří republikáni, včetně předsedy senátního podvýboru financujícího Pentagon Mitche McConnella, prosazují zvýšení výdajů na výrobu munice už několik volebních období. Ministr obrany Pete Hegseth si stanovil tento cíl během svého funkčního období za prioritu.

Pozici Pentagonu komplikuje podle vládních představitelů skutečnost, že ministerstvo obrany čeká na schválení dodatečného financování Kongresem, než bude moci zaplatit zbrojařům za doplnění spotřebovaných zbraní. Vedení úřadu oznámilo v lednu uzavření sedmileté dohody s hlavními dodavateli, včetně společnosti Lockheed Martin, o zvýšení výrobních kapacit.

Dohoda předpokládala čtyřnásobné navýšení produkce přesně naváděné munice a protiraketových systémů THAAD. Výrobci z obranného sektoru souhlasili s navýšením výroby výměnou za dlouhodobé objednávky. To se však nestalo, protože Pentagon měl problém vyčlenit na to nezbytné finance.

Armáda závisí na drahém vybavení, část navíc musela obětovat

Válka podle NYT zároveň odhalila závislost americké armády na velmi drahé přesné munici a vyvolala debatu o potřebě rychleji vyvíjet levnější alternativy, například útočné drony.

Armáda také řeší neočekávané náklady na poškozená a zničená letadla. Během operace elitní jednotky Navy SEAL Team 6 na záchranu sestřeleného pilota v Íránu musela zničit dvě nákladní letadla MC-130 a nejméně tři vrtulníky MH-6 poté, co se příďový podvozek letadel zasekl v mokrém písku provizorní přistávací dráhy. Tři náhradní letouny nakonec letce a komanda přepravily do bezpečí, ale Pentagon nechtěl, aby se citlivá technologie z nefunkčních strojů dostala do íránských rukou. Plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a poradce v Centru pro strategická a mezinárodní studia Mark F. Cancian odhadl celkové náklady na tato ztracená letadla na přibližně 275 milionů dolarů (zhruba 5,7 miliardy korun).

Americké manévry mají globální dopad

Napětí pociťují i američtí velitelé v Evropě, kde podle informací Pentagonu došlo k omezení některých cvičení a oslabení schopnosti čelit Rusku. Vysoké operační tempo a přesuny techniky podle NYT zatěžují i údržbu vybavení a personál.

Už před začátkem války s Íránem přesměrovali američtí vojenští velitelé údernou skupinu letadlové lodě USS Abraham Lincoln z Jihočínského moře na Blízký východ. Od té doby byly do tohoto regionu z Pacifiku vyslány dvě expediční jednotky námořní pěchoty, každá s přibližně 2200 mariňáky. Pentagon také přesunul sofistikované systémy protivzdušné obrany z Asie, aby posílil ochranu před íránskými drony a raketami.

Mezi přesměrované zbraně patří rakety Patriot a komponenty ze systému THAAD v Jižní Koreji – jediném asijském spojenci, který hostí pokročilý systém protiraketové obrany nasazený Pentagonem k boji proti rostoucí severokorejské raketové hrozbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...