Ve slovenských volbách má šanci nová národovecká strana, založili ji odpadlíci od Kotleby

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Nejvýraznější postavou slovenské extremistické scény byl nepochybně Marian Kotleba. Pozornost na mezinárodním poli získal, když se v roce 2013 navzdory očekáváním stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje. Kotleba v druhém kole volby porazil Vladimíra Maňku z tehdy vládnoucí strany Smer-SD. Ten přitom v prvním kole téměř dosahoval požadované padesátiprocentní hranice.

Kotleba se ale v politice pohyboval mnohem déle. V letech 2005 a 2006 byl předsedou strany Slovenská pospolitosť. Pro pozici lídra strana používala název vůdce. Uskupení se odkazovalo k Jozefu Tisovi, který byl slovenským prezidentem za druhé světové války, a fašistické Hlinkově lidové straně.

Marian Kotleba se straníky na snímku z roku 2006
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

Slovenskou pospolitosť rozpustil nejvyšší soud, protože její stanovy byly v rozporu s ústavou, na její činnost ale navázalo stejnojmenné občanské sdružení.

Vznik ĽSNS

Kotleba následně odkoupil již existující, ale neaktivní Stranu priateľov vína, kterou přejmenoval na Ľudovou strana Naše Slovensko, čímž se vyhnul tomu, aby musel plnit podmínky pro registraci nového politického uskupení. Právě za ĽSNS se stal županem.

Strana získala ve volbách v roce 2016 hlasy osmi procent voličů, což jí přineslo čtrnáct křesel v parlamentu. V dalších volbách v roce 2020 s obdobným výsledkem získali Kotlebovci sedmnáct mandátů.

V dubnu 2022 přišel Kotleba o poslanecký mandát. Byl odsouzen za projev sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod – rozdával totiž rodinám v nouzi šeky na 1488 euro.

  • Kotleba 14. února 2017, v den slovenské státnosti, na benefiční akci věnoval rodinám žijícím ve špatných sociálních podmínkách šeky s údajně náhodnou částkou 1488 euro.
  • Proti tomu, že by částka byla náhodná, ale svědčil fakt, že ji používal opakovaně, například když věnoval peníze dětskému hokejovému týmu.
  • Číslo 14 odkazuje na počet slov v hesle bílých nacionalistů „We must secure the existence of our people and a future for white children“ (Musíme zabezpečit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti).
  • Číslo 8 odhazuje k osmému písmeni v abecedě, tedy H. Číslici 88 proto používají neonacisté jako šifru pro pozdrav „Heil Hitler“.
  • Podobné šifry Kotleba používal už před svým nástupem do politiky. Svůj obchod s oblečením pojmenoval KKK – anglická móda, což je zkratka pro americký Ku Klux Klan. Prodával značky jako „Eighty-Eight“ (Osmdesát osm).

Vznik Republiky

Z ĽSNS po změně stanov odešla velká část členské základy do strany Hlas lidu, kterou přejmenovali na Republiku. Nelíbilo se jim, že se Kotleba snažil upevnit svou pozici. Distancují se od extremistického slovníku a tvrdí, že se poučili z chyb ĽSNS. 

To ilustruje třeba poslanec Milan Mazurek, který byl v minulosti odsouzen za rasismus. Omluvil se za své „mladické pochybení“, kterým bylo to, že v roce 2015 vulgárně na veřejnosti nadával muslimské rodině. Extremisté po nich tenkrát během demonstrace házeli kameny. Právě Mazurek je nejvýraznější tváří Republiky na Slovensku, její předseda Milan Uhrík je totiž jako europoslanec většinu času v zahraničí.

Například politolog Filozofické fakulty Prešovské univerzity Michal Cirner však tvrdí, že změna je čistě marketingová a straníci jsou stejně přesvědčení neofašisté jako za Kotleby.

Za zmínku stojí také další představitel strany, poslanec Ondrej Ďurica. Ten byl zpěvákem kapely Biely odpor. Dnes vystupuje mimo jiné i s českou kapelou Ortel.

Slovenská národná strana na ústupu

Další uskupení, které na Slovensku razí krajně pravicové názory, je Slovenská národná strana. Ta se na politické scéně pohybuje už od slovenského národního obrození, v posledních volbách se ale do parlamentu nedostala.

Předsedá jí Andrej Danko, a to už od roku 2012. Za jeho působení se straně podařilo po neúspěšných volbách vrátit do parlamentu, a dokonce zasednout ve vládě, což ale vydrželo jen jedno období.

SNS je umírněnější než Kotlebovci nebo Republika. Nejsilnější podporu má zejména u lidí starších šedesáti let. Strana na svém webu o sobě píše, že „v nejistém prostředí globalizujícího se světa prosazuje ochranu státnosti, národa a jednotlivce před negativními vlivy demoralizace, ztráty orientace a tradičních hodnot“.

Podobné zaměření

Všechny strany z extrémně pravicové části spektra spojuje několik společných rysů. Jsou euroskeptické, nevěří Severoatlantické alianci, údajně zastávají křesťanské či tradiční hodnoty, mezi které řadí věci jako zákaz potratů nebo odpor k homosexuálům. Odkazují se k historii, zejména k době druhé světové války a jsou silně národovecké.

Přesto ale nemají na tyto otázky stejný pohled. Například ĽSNS zaujímala velmi tvrdý postoj k EU a požadovala, aby z ní Slovensko vystoupilo, zástupci Republiky požadují reformy. Pokud by k nim ale nedošlo, jsou také připraveni ji opustit.

Podle průzkumů má Republika výraznou podporu mezi voliči pod třicet let věku. Hlas by jí v dubnu dalo 13,5 procent z nich, poslední průzkum ze srpna dokonce zjistil více než 15procentní podporu. Podle politologa z pražské Metropolitní univerzity Petra Justa to odráží to, jak strana svou kampaň cílí – říká totiž mladým lidem, že jejich budoucnost je v ohrožení a že její politici ochrání zemi před progresivismem. Upozornil, že podobné složení voličů měla i ĽSNS v minulých volbách.

Šance na úspěch

Ze zmíněných stran tak má nejvyšší šance na místo v parlamentu Republika. Většina stran by ale podle vyjádření svých představitelů s národoveckou stranou do koalice nešla, a proto je nepravděpodobné, že by získala místa ve vládě.

Možný je ale vznik koalice se Smerem, stranou Roberta Fica. Slovenská média si všímají, že v minulosti o sobě nechtěli politici ze Smeru a Republiky ani slyšet. Uhrík označil Ficovo uskupení za „polomafiánskou stranu“. Později ale řekl, že to není překážkou pro společný kabinet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...