Nový ruský kostelík u pohotovostního letiště vyvolal ve Švédsku obavy

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Silnice od hlavní brány kostela vede přímo na okraj pár set metrů vzdáleného letiště, které patří mezi takzvaná pohotovostní, tedy má být dostupné 24 hodin denně pro případ vojenské nebo civilní krize. Minutu jízdy za letištěm je úpravna vody sloužící Västerås a okolním oblastem a blíže k městu se nacházejí výrobní zařízení pro energetické společnosti ABB a Westinghouse. Samotné město Västerås leží sto kilometrů západně od Stockholmu, popisuje Politico.

Uprostřed vlny podezření z ruských sabotáží, jako byl třeba žhářský útok na britský sklad nebo podezření v Praze, či dalších ruských útoků, jako byl překažený plán vraždy šéfa německého podniku Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině, bezpečnostní experti podle Politica upozorňují, že by Švédsko mělo zasáhnout proti na Moskvu napojeným institucím po celé zemi včetně církve.

„Kostel nabízí potenciální základnu pro shromažďování informací týkajících se jak letiště Västerås, tak průmyslu v podobě velkých společností působících v energetickém sektoru,“ řekl Markus Göransson, výzkumník ze švédské Univerzity obrany zaměřený na Rusko. „Když švédské obranné síly podnikají cvičení na letišti nebo v jeho blízkosti, jako tomu bylo v červnu, může je někdo z kostela sledovat.“

Bezpečnostní policie: Zástupci církve měli kontakty na ruskou rozvědku

Podle místního deníku VLT zástupci církve již dříve spojení s ruskými zpravodajskými službami popřeli. Švédský úřad pro podporu náboženských skupin (SST) ale už v květnu financování církve po konzultaci se švédskou bezpečnostní policií Säpo ukončil.

Mluvčí Säpo tehdy uvedl, že zástupci církve „měli kontakty“ s lidmi pracujícími pro ruskou rozvědku ve Švédsku. „Ruský stát využívá Ruskou pravoslavnou církev ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajských aktivit ve Švédsku,“ uvedl mluvčí.

Předseda městské rady ve Västerås Staffan Jansson označil podle VLT prohlášení Säpo za „samozřejmě znepokojivé“. Když se však v únoru 2017 sešel plánovací výbor pro Västerås, aby schválil žádost o stavbu kostela, z tehdejšího zápisu nevyplývá, že by jeho umístění vyvolalo nějaké vážné obavy, stejně jako plán na ubytovací a stravovací zařízení na stejném místě, píše Politico.

Podezřelé nákupy

Právě Ruská pravoslavná církev se ukazuje jako jeden z potenciálních kanálů pro tajné akce Moskvy v zahraničí, upozorňuje Politico s odkazem na ukrajinské razie či rostoucí ostražitost některých dalších států. Kromě toho připomíná, že obavy vzbuzují v severských státech také nákupy budov v blízkosti strategických vojenských objektů individuálními ruskými občany.

Dva ruští obchodníci třeba vlastní lyžařské chaty naproti norskému vojenskému letišti v Bardufoss, ruský podnikatel také koupil nemovitost na pobřeží naproti supertajné švédské námořní základně Muskö.

Existují však náznaky, že severské úřady se v tomto ohledu snaží zpřísnit své zákony. Ve finském městě Kankaanpää nedávno třem ruským občanům zakázali koupit opuštěný domov pro seniory v blízkosti vojenského výcvikového prostoru z důvodů národní bezpečnosti.

Švédská vláda navrhla, že by v budoucnu mohla uplatňovat podobná omezení. Odborníci naznačují, že právě v případě kostela ve Västerås by byl býval vhodný restriktivnější přístup.

„Bylo to hloupé rozhodnutí, schválit stavbu kostela v těsné blízkosti letiště v první řadě, a časem se ukázalo, že je to ještě hloupější,“ uzavřel Göransson. „Za předpokladu, že ruská církev zůstane, úřady a další strategičtí aktéři – včetně průmyslových aktérů přítomných ve Västerås – musí ve svém plánování předpokládat, že kostel pro ně představuje zranitelnost.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...