Venezuelské úřady označily Madura za vítěze voleb, opozice to odmítá

Nahrávám video

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Ústřední volební komise (CNE), která je pod kontrolou Madurovy vlády, uvedla, že dosavadní vůdce získal 51 procent hlasů, zatímco González 44 procent. Čísla podle CNE vycházela z výsledků z osmdesáti procent hlasovacích místností a odrážela „nezvratný trend“.

Výsledek oznámený CNE odmítla uznat opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Podle ní González získal 70 procent hlasů a ukazují to údaje ze sčítání, ke kterým má opozice přístup. „Venezuela má nového zvoleného prezidenta. Tím je Edmundo González Urrutia,“ uvedla. „Tady byla porušena veškerá pravidla,“ sdělil k průběhu voleb González, který však zatím zároveň odmítl vyzvat své příznivce, aby vyšli do ulic.

Nahrávám video

Také exit polly, tedy průzkumy prováděné mezi voliči u hlasovacích místností, naznačovaly vítězství opozice. Dvě taková šetření podle agentury Reuters ukazovala, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů. Také dřívější průzkumy předpovídaly vítězství Gonzálezovi. Podle zpravodajské společnosti BBC panovaly v zemi obavy ze zmanipulování výsledků, pakliže by vyznívaly nepříznivě pro Madura.

Maduro po oznámení částečných výsledků vystoupil před své podporovatele. Údajné vítězství označil za triumf národní nezávislosti a důstojnosti venezuelského lidu. Podle něj Venezuelu v noci na neděli „zasáhl masivní hackerský útok“, který narušil práci volebních úřadů. „A již víme, z jaké země přišel,“ tvrdí Maduro, aniž by daný stát jmenoval.

USA či Chile o oficiálních výsledcích pochybují, Kuba či Írán Madurovi gratulují

Americký ministr zahraničí Blinken po vystoupení zástupců CNE vyjádřil „vážnou obavu, že oznámené výsledky neodpovídají vůli a hlasům lidu ve Venezuele“. Chilský prezident Boric řekl, že výsledky jsou těžko uvěřitelné. „Požadujeme naprostou transparentnost sčítání a (volebního) procesu,“ napsal Boric na síti X.

„Vlády Argentiny, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, Panamy, Paraguaye, Peru, Dominikánské republiky a Uruguaye vyjadřují hluboké znepokojení kvůli vývoji prezidentských voleb ve Venezuele a žádají kompletní přezkoumání výsledků za přítomnosti nezávislých volebních pozorovatelů,“ apelovaly země Latinské Ameriky ve společném prohlášení.

Největší latinskoamerická země, Brazílie, prostřednictvím ministerstva zahraničí uvedla, že jen zveřejnění podrobných výsledků může zajistit „transparentnost a legitimitu“. K transparentnosti a včasnému zveřejnění volebních výsledků vyzval také generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stephane Dujarric prohlásil, že všechny volební spory by se měly řešit pokojně a volební úřady by měly jednat nezávisle.

EU a některé další země venezuelské úřady vyzvaly, aby zajistily transparentnost při sčítání hlasů. „Je zásadní zaručit naprostou transparentnost volebního procesu včetně detailního součtu hlasů a přístupu k protokolům z okrsků,“ zdůraznil na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „To, co očekáváme, je naprostá transparentnost,“ přidal se španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. K nezávislému auditu volebních výsledků, který by rozptýlil pochybnosti, vyzval i kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo.

Madurovi naopak už pogratulovali hlavní spojenci současné venezuelské vlády – Kuba, Nikaragua, Írán, Bolívie či Honduras. „Lid promluvil a revoluce zvítězila,“ prohlásil kubánský vůdce Miguel Díaz-Canel. Autoritářskému vůdci gratulovala i Čína, která s Caracasem rovněž udržuje úzké vztahy. Kreml uvedl, že jeho šéf Vladimir Putin chce nadále spolupracovat s Venezuelou v čele s Madurem.

Maduro dříve prohlásil, že zvítězí „po dobrém nebo po zlém“

Oznámení o výsledcích přišlo po několika hodinách nejasností o tom, zda vůbec hlasování ve všech okrscích skončilo. Volební místnosti se v neděli otevřely v 6:00 místního času a konec hlasování byl stanoven na 18:00 (půlnoc středoevropského času), pokud ale v tomto čase před místnostmi stále čekali voliči, musely podle zákona zůstat otevřené. To podle agentury AP na některých místech platilo i šest hodin po oficiálním konci hlasování. 

Podle světových médií se u volebních místností v různých částech země tvořily dlouhé fronty. Některé se otevřely se zpožděním a proces podle AP či deníku The New York Times provázelo zastrašování voličů a pozorovatelů členy milic a jiných skupin.

Opoziční lídři apelovali na své stoupence, aby se v jednotlivých okrscích dožadovali záznamů o sečtených hlasech. „Opakujeme všem občanům, že mají právo se účastnit ověřování,“ připomněl před zveřejněním oficiálních výsledků González. Na sociální síti X  vyhlásil, že Venezuela „si zvolila změnu“.

Na hlasování kromě nejvyšší volební rady dohlížel jen malý počet nezávislých pozorovatelů. Vzhledem k předvolebním průzkumům je podle španělského listu El País téměř vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů.

„Nikdo ve Venezuele nevytvoří chaos,“ prohlásil v neděli 61letý Maduro, když zavítal do volební místnosti. Dodal, že uzná výsledky od CNE a zajistí, „aby byly uznány“. Podle BBC obavy ze zmanipulování přiživilo jeho dřívější prohlášení, že zvítězí „po dobrém nebo po zlém“.

Původní opoziční kandidátce soud účast znemožnil

Maduro v latinskoamerické zemi vládne od roku 2013, kdy umřel předchozí lídr z řad socialistické strany PSUV Hugo Chávez. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a kdysi se pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe, po Madurově nástupu do čela země se však dostala do stále se prohlubující krize. Propad hospodářství je hlavní příčinou masové emigrace ze země, ze které za posledních deset let odešlo skoro osm milionů lidí.

Předchozích prezidentských voleb v roce 2018 se hlavní strany opozice neúčastnily kvůli nesvobodným a neférovým podmínkám, ve kterých se konaly. Tentokrát nejdříve jako svou kandidátku vybrali opoziční voliči političku Maríu Corinu Machadovou, Madurem kontrolovaný nejvyšší soud jí ale kandidaturu znemožnil.

Opoziční blok Jednotná demokratická platforma (PUD) pak na poslední chvíli jako náhradníka vybral 74letého Gonzaleze, který nedělní hlasování označil za „den usmíření pro všechny Venezuelany“. Slíbil, že v případě svého zvolení udělá vše, co bude v jeho silách, aby přilákal zpět do země občany, kteří kvůli ekonomickému kolapsu uprchli.

Machadová zůstala v popředí kampaně a během volební noci vyzvala venezuelskou armádu, aby se postavila „na správnou stranu historie“. „Lidé Venezuely promluvili: Nechtějí Madura,“ prohlásila.

Opozice chce po letech chudoby a hyperinflace dosáhnout především zlepšení ekonomické situace. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.

Odborníci zdůrazňují roli armády

Expert ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Lukáš Perutka současný povolební vývoj ve Venezuele očekával. „Už během kampaně Maduro velmi vyostřil svou rétoriku, která dávala tušit, jak to asi dopadne,“ uvedl ve vysílání ČT24. Odborník vysvětlil, že dalším indikátorem zmanipulovaných voleb bylo, že autoritářský vůdce před volbami nedal velké obnosy peněz na sociální programy.

Nahrávám video

Perutka předpovídá, že nyní bude velmi důležitá role armády nebo bezpečnostních složek. „Ty už jednou Madura podržely během prezidentské krize v roce 2019,“ připomněl znalec s tím, že venezuelská armáda je „hermeticky uzavřený organismus“, o kterém nemáme mnoho informací. Podle Perutky však neexistují indicie, které by naznačovaly, že armáda by se snažila tamní autoritářský režim potopit. Maduro se tak podle něj pravděpodobně udrží u moci.

Podle spolupracovnice ČT Kristiny Marie Kubcové by den po volbách mohl být rozhodující. Podle ní nyní záleží na tom, jestli Venezuelci vyrazí do ulic demonstrovat. „Je možné, že budou mít strach, protože za posledních deset let podle mezinárodních organizací zemřely při demonstracích asi tři stovky lidí,“ připomněla.

Nahrávám video

Masová emigrace ze země je nyní podle ní velmi pravděpodobná. Přestože Venezuela je ve své podstatě, díky obrovským zásobám ropy, velmi bohatá, žije podle Kubcové šestadevadesát procent obyvatel na nebo pod hranicí chudoby. „Zároveň za posledních několik let odtamtud odešlo sedm až osm milionů lidí,“ řekla Kubcová s tím, že jde o jednu z největších sociálních krizí v moderních dějinách. „Tolik lidí obvykle odchází kvůli ozbrojeným konfliktům, ale ne kvůli tak těžké sociální situaci,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 51 mminutami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 4 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 4 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 4 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 5 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 5 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.