Pád režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura je nezvratný proces, obnova hospodářství zničeného komunistickou ideologií ale bude trvat dlouho. Během své pražské návštěvy to uvedl slavný peruánský spisovatel a novinář Mario Vargas Llosa, který velkou část své literární dráhy zasvětil boji za demokracii.
Situace ve Venezuele, která se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, je v posledních měsících hlavním tématem zahraniční politiky většiny zemí Latinské Ameriky.
„Je to opravdu tragédie, z Venezuely už utekly tři miliony lidí a brzy to bude další milion,“ upozornil třiaosmdesátiletý Vargas Llosa, který je v těchto dnech v Praze hostem mezinárodního veletrhu Svět knihy.
Bohatá země, která strádá
Venezuelané utíkají většinou do dalších států Jižní a Střední Ameriky kvůli nedostatku potravin a léků, kvůli stále častějším a delším výpadkům elektřiny a dodávek vody i kvůli represím Madurovy vlády. Země má přitom obří zásoby ropy.
„Diktatura zničila zemi, která je potenciálně velmi bohatá, která může mít nejvyšší životní úroveň v Latinské Americe, ale nemá, protože upadla do rukou bandy extremistů,“ konstatoval spisovatel, který ve svých dílech často propojuje historii s fikcí. Jeden z jeho románů nazvaný Kozlova slavnost někteří považují za nejlepší literární obraz latinskoamerické diktatury.
Vargas Llosa je přesvědčen, že Madurův režim je odsouzen k zániku a dříve či později skončí. „Doufám, že to bude brzy. Co ale bude trvat určitě dlouho, bude rekonstrukce hospodářství, které komunistická ideologie zcela zničila,“ míní spisovatel.
Podle venezuelské opozice a řady expertů nese vinu za kolaps ekonomiky řízená hospodářská politika socialistické vlády. Opozice rovněž viní Madurovu vládu, že miliony ze státního rozpočtu zpronevěřila. Režim naopak obviňuje ze zhoršující se situace podvratné živly ze zahraničí v čele s USA.
„Jsem přesvědčen, že většina obyvatel (Venezuely) už má toho režimu dost,“ řekl Vargas Llosa. Klíčová je ale pro změnu podpora armády, kterou opozice zatím nemá. Výhrůžky Spojených států vojenskou intervencí považuje jediný peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu za pouhou „rétoriku“.
Hlavně ne americkou intervenci
Vojenská intervence by podle mnohých situaci jen zhoršila, u velké části obyvatel Latinské Ameriky je totiž hluboko v myslích zakořeněná nevraživost vůči USA kvůli jejich intervencím v regionu v minulém století.
Mezinárodní tlak na Madura je ale podle Vargase Llosy pro změnu režimu velmi důležitý. V tom se peruánský spisovatel naprosto rozchází například s historikem a vedoucím Střediska ibero-amerických studií Univerzity Karlovy Josefem Opatrným, který se veletrhu Svět knihy také účastní.
Klíčová je podpora armády
„To, že mezinárodní tlak donutí Madura odstoupit, je jen iluze,“ míní Opatrný. Sám se obává, že autoritářský režim ve Venezuele může trvat ještě léta. „Dokud má Maduro podporu armády, u moci se udrží. A proč by ho armáda přestala podporovat, když se za něj má tak dobře jako nikdy předtím,“ podotkl Opatrný s odkazem na výsadní postavení armádních důstojníků.
Ti ovládají v zemi i řadu velkých firem. Historik připustil, že ještě před dvěma měsíci to vypadalo, že by Maduro mohl úřad opustit. „On se ale rozhodl vyčkat,“ dodal Opatrný s tím, že protivládních protestů už se neúčastní tolik lidí jako začátkem roku.
