Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.

Machadová se s Trumpem setkala ve čtvrtek poté, co na začátku ledna americké speciální síly unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Toho nahradila v čele státu prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, se kterou americká administrativa rovněž jedná. Trump neřekl, že by ve Venezuele měla převzít moc opozice vedená Machadovou.

„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ prohlásila Machadová. Krátce před tímto vystoupením řekla stanici Fox News, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. „Chci zaručit Venezuelanům, že Venezuela bude znovu svobodnou, a stane se tak díky podpoře amerického lidu a prezidenta Donalda Trumpa,“ uvedla na tiskové konferenci.

Cítím k ní velký respekt, řekl Trump

Trump setkání s Machadovou označil za skvělé. „Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu novinářům s tím, že cítí vůči šéfce venezuelské opozice velký respekt.

Americký prezident zároveň vysvětlil důvody, proč Machadovou po sesazení Madura nepodpořil jako vůdkyni Venezuely. „Pokud si vzpomínáte na místo zvané Irák, kde byli všichni do jednoho propuštěni, policisté, generálové, všichni byli propuštěni a nakonec se stali členy ISIS,“ řekl Trump s odkazem na organizaci Islámský stát.

Machadová a řada dalších lídrů venezuelské opozice žije nyní v zahraničí. Ze země politička odešla na konci loňského roku, aby si převzala Nobelovu cenu za mír. Diplom a medaili ve čtvrtek předala Trumpovi v gestu, kterým si podle komentátorů chtěla naklonit přízeň šéfa Bílého domu. Před cestou do Osla se však skrývala a mnoho měsíců nebylo jisté, kde se skutečně nachází. Na tiskové konferenci řekla, že se chce vrátit do Venezuely a že o tom jednala s Trumpem. Kdy se tak stane, neuvedla.

Podle Machadové by přechod k demokracii umožnil návrat do země pro ty Venezuelce, kteří v uplynulých letech emigrovali. Část z nich se uchýlila i do Spojených států.

Nároky na vedení země

Podle opozice by se vlády v zemi měl ujmout opoziční představitel Edmundo González, který byl kandidátem v prezidentských volbách v roce 2024. Opozice tvrdí, že volby vyhrál, a dokládá to zápisy z části volebních místností. Provládní volební orgány prohlásily tehdy za vítěze Madura, aniž by to podle názoru mnohých zemí spolehlivě doložily.

„Popřípadě uspořádáme spravedlivé a férové volby,“ uvedla Machadová s tím, že by se týkaly parlamentu či samospráv. Loňské parlamentní volby hlavní opoziční blok bojkotoval, takže současný parlament mají pod kontrolou vládní síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...