Vojenská přítomnost USA v Karibiku má přimět venezuelskou armádu ke vzpouře, míní analytici

Nahrávám video

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

„Nejde o drogy, ale o demonstraci síly, která má zasít strach v srdci venezuelské armády a Madurova nejbližšího okolí, aby se proti němu vzbouřili,“ popsal BBC Mundo specialista na Latinskou Ameriku Christopher Sabatini z britského think-tanku Chatham House. Podle odborníků totiž právě armáda drží klíč k případné změně moci.

Přesvědčit venezuelské ozbrojené síly, aby přestaly stát za Madurem, který si je zavázal finančními a materiálními výhodami, se snaží už řadu let i venezuelská opozice. Částečně a krátce se jí to podařilo v roce 2019, ale ti důstojníci, kteří tehdy otevřeně podpořili opozici, skončili buď ve vězení, nebo v exilu, připomněl Sabatini.

Trumpova administrativa chce pád Madura dlouhodobě

Není tajemstvím, že americká administrativa usiluje o svržení Nicoláse Madura, píše BBC Mundo. Už první vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa obvinila v roce 2020 Madura a několik jeho blízkých spolupracovníků z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států.

Po začátku Trumpova druhého mandátu pak šéf americké diplomacie Marco Rubio v televizi Fox News Madura označil za „hrozného diktátora“ a na otázku, zda požaduje jeho odchod, odpověděl: „Budeme na tom pracovat.“

Letos v srpnu pak administrativa dvojnásobně zvýšila odměnu za pomoc při Madurově dopadení, a to na padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun), ve snaze přimět jeho okolí, aby ho zradilo.

Autoritářský vládce Maduro, který zemi vládne od roku 2013, v pátek Washington obvinil z vytváření falešného případu proti jeho zemi a uvedl, že připravuje brigády, které zareagují na jakoukoli hrozbu z USA.

„Slíbili, že už nikdy nevstoupí do války, a teď si vymýšlejí válku, které zabráníme. Jak? Mobilizací národů Jižní Ameriky, protože Jižní Amerika a celý Karibik říkají: ne válce, ano míru, prosperitě, harmonii a soužití,“ řekl v televizním projevu.

Do Karibiku míří největší letadlová loď světa

Od srpna americká armáda v Karibiku soustředila desítky válečných lodí, stíhaček, špionážních letadel a na deset tisíc členů námořní pěchoty. Tento týden oznámil Pentagon, že do oblasti přesune i největší letadlovou loď světa USS Gerald R. Ford, která je schopna nést až 90 letounů a do jejíž skupiny patří pět torpédoborců.

Zároveň americké síly během dvou měsíců zabily při úderech proti lodím, které označily za pašerácké, ve vodách u Venezuely a Kolumbie, skoro pět desítek lidí. Podle Pentagonu se jedná o „narkoteroristy“.

V případě Venezuely podle analytiků, které citoval server BBC Mundo, zřejmě nejde o drogy. Venezuela totiž neprodukuje velké množství kokainu, ten pochází především z Kolumbie, Peru a Bolívie. Venezuelská vláda navíc proti pašerákům sama zasahuje. Podle zprávy amerického Úřadu pro kontrolu drog (DEA) z roku 2025 pochází 84 procent kokainu zadrženého ve Spojených státech z Kolumbie; Venezuela ve zprávě uvedena není.

Agentura AFP tento týden napsala, že americká protidrogová operace v Karibiku drogové kartely nezastraší, naopak jim může prospět, protože kvůli ní se může zvýšit cena kokainu. „Tito lidé (pašeráci drog) jsou k tomu lhostejní, vnímají to spíš jako mezinárodní show, která příliš neovlivňuje nelegální ekonomiku,“ řekl AFP pětačtyřicetiletý kolumbijský farmář, který místo koky začal pěstovat kávu v rámci protidrogové politiky levicového prezidenta Gustava Petra. I kolumbijského prezidenta Trumpova vláda tento týden označila za drogového bosse a uvalila na něj sankce.

Možná zástěrka pro operaci CIA?

Podle některých analytiků může být vojenské nasazení v Karibiku také krytím pro činnost amerických tajných služeb. Trump v nedávném rozhovoru odmítl odpovědět na otázku, zda CIA dostala povolení Madura fyzicky odstranit, a označil ji za „směšnou“. Zároveň ale uvedl, že Spojené státy „zkoumají terén“.

CIA má v Latinské Americe dlouhou historii tajných zásahů, pokusů o změnu režimu a podpory pravicových diktatur, a to zejména v Chile a Brazílii. Podle bývalého analytika CIA Neda Price mohou mít takové operace mnoho podob: od šíření informací a sabotáží přes financování opozičních skupin až po přímé svržení režimu.

Sabatini z Chatham House nevylučuje, že Spojené státy by mohly zaměřit útoky na venezuelské přístavy či přistávací dráhy využívané k pašování drog, nebo dokonce zorganizovat „operaci dopadení“ s cílem zadržet Madura či jeho blízké spolupracovníky a dopravit je na území USA.

Zda však Washington skutečně přistoupí k tak radikálním krokům, není jisté. „Otázkou je, jak dlouho je Trump ochoten udržovat tak rozsáhlé americké síly v Karibiku,“ uvedl Sabatini. Pokud má jít o zastrašování, není podle něj jasné, zda to bude stačit k vyvolání vnitřní vzpoury proti Madurovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...