Vražda Kuciaka a jeho partnerky před rokem šokovala Slovensko a předznamenala Ficův pád

Slovensko si připomíná rok od zavraždění investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Násilná smrt novináře, který byl podle policie zastřelen kvůli své práci, před rokem v zemi zvedla vlnu protestů a vyvolala politickou krizi. Ta nakonec vedla k demisi premiéra a šéfa nejsilnější vládní strany Smer – sociálna demokracia Roberta Fica a pádu vlády. Intenzivní vyšetřování ani po roce neodhalilo, kdo si vraždu objednal. Po celém Slovensku je naplánovaná řada vzpomínkových akcí.

„První vražda novináře v novodobých dějinách státu,“ psala loni slovenská média a země prožívala šok. 21. února 2018 byl ve svém domě ve vesnici Velká Mača zastřelen mladý investigativní novinář Ján Kuciak, který pracoval pro server Aktuality.sk. Zastřelena byla i jeho snoubenka Martina Kušnírová. Na zločin se přišlo až o několik dnů později.

Chladnokrevná vražda mladé dvojice vyvolala v zemi největší demonstrace od pádu komunismu, kdy do ulic měst vyšly desetitisíce lidí. Demonstrovalo se kromě Bratislavy v řadě dalších slovenských měst, ale i v Česku. Protesty směřovaly proti premiérovi Robertu Ficovi, ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi, proti propojení politiky a mafie a skandálům politiků.

Prezident Kiska v důsledku stupňujícího se napětí ve společnosti vyzval k rekonstrukci vlády nebo k předčasným volbám. Už 28. února oznámil demisi slovenský ministr kultury Marek Maďarič. Ministr vnitra Robert Kaliňák, ke kterému vedly nitky některých korupčních případů, o nichž psal Kuciak, podal demisi 12. března.

Premiér Fico nabídl demisi 14. března, podle ústavy to znamenalo pád celé vlády. Novým premiérem jmenoval Kiska 22. března vicepremiéra Petera Pellegriniho. Ve vládě, kterou vytvořila dosavadní tříčlenná koalice, většina šéfů resortů zůstala na svých místech.

Nahrávám video

Ani po roce není případ objasněný

Policie pracuje od začátku vyšetřování s několika motivy, které souvisejí s Kuciakovou prací. Kuciak se mimo jiné zabýval podezřeními spojenými s vládní stranou Smer-SD. Informace získával takzvanou datovou žurnalistikou, tedy vyhledáváním údajů z otevřených zdrojů. Dříve se ve své novinářské práci věnoval také tématu podnikání firem s nejasnou vlastnickou strukturou či podezřením z dotačních podvodů.

Poslední případ, na kterém Kuciak pracoval, souvisel s podnikatelem Mariánem Kočnerem. Ten se dostal do povědomí v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí televize Markíza za pomoci pracovníků bezpečnostní služby. Kočner novinářovi telefonicky vyhrožoval, Kuciak proto podal na podnikatele trestní oznámení. Po jeho vraždě však příslušné orgány nenašly důvod k zahájení trestního stíhání.

Text Kuciakova posledního článku byl zveřejněn o půlnoci z 27. na 28. února. Více než rok připravovaný materiál se týkal působení kalábrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndrangheta na Slovensku a figuroval v něm podnikatel Antonino Vadala, podle autora s vazbami na stranu Smer.

V září 2018 slovenská policie zatkla osm osob. Z vraždy Kuciaka a Kušnírové byli obviněni čtyři lidé. Podle policie jde o vykonavatele nájemné vraždy Tomáše Szabóa, jeho řidiče Miroslava Marčeka, druhotnou objednavatelku zločinu Alenu Zsuzsovou a zprostředkovatele Zoltána Andruskóa.

Zsuzsová je v médiích označována za osobu blízkou Kočnerovi. Ten z podílu na Kuciakově vraždě zatím nebyl obviněn, ale je s ní spojován. Od loňského června je však ve vazbě kvůli obvinění v případu falšování směnek.

Iniciativa Za slušné Slovensko, která stála za loňskými masovými protesty, svolala na čtvrtek shromáždění do Bratislavy, dalších asi tři desítek slovenských měst a do vybraných metropolí v zahraničí. V Košicích se vzpomínkové akce zúčastní i prezident Andrej Kiska. Hlava státu pak bude i na čtení Kuciakových novinářských textů, které potrvá nepřetržitě 24 hodin. V Bratislavě je naplánována také panelová diskuse. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 29 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 59 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.